23|5|2017 - Redakce ObjevBrdy.cz
* Včera jsme Vám zprostředkovali pro nás pozitivní zážitek z Policejního pochodu Brdy. Avšak jistá hořkost, lépe řečeno smutek jsme si odnesli.
* Avšak nic není spojeno s pochodem jako takovým, ale další nenávratnou změnou v našich krásných Brdech, na kterou jsme narazili.
Tato cesta spojuje Borskou lesní cestu s Borským sedlem na Obecnické.
Byla to dle nás jedna z nejkrásnějších cyklistických cest v Brdech, která měla díky šotolině své nezapomenutelné kouzlo. Vhodná jak pro nenáročnou návštěvu osmistovky Brdce (839 m.n.m), tak jako příjemná spojka mezi právě páteřní Obecnickou cestou a jižní částí Brd.
Tato ryze lesní, šotolinová cesta provedla jak cyklisty, tak pěší bez výrazného stoupání podhorským lesním porostem. Šotolinový podklad ideální pro pěší turistiku, pro cyklistu příjemné „drncání“. Nezřídka jsem zde zahlédl srnčí a jelení zvěř, která mě s údivem pozorovala: „co ten tady dělá?“.
Před pár lety jsme měli oblíbenou podobnou, ale náročnější cestu, která spojuje Bor – Korunskou a cestu „U Němých“. Její osud byl zcela shodný s osudem Jeřábecké.
Co se stalo, že píšeme tak nostalgicky? Z pohodové šotoliny se stala jen další dálnice v Brdech. Zde jsem si uvědomil pojem dálnice „dál-nic“. Čeká na Vás nově upravená, s hrubou kamennou drtí utužená, asfaltovým postřikem a drtí zpevněná cesta.
Prostě nic pro pěšáka, věříme, že ani ne pro většinu cyklistů a pro oko už vůbec ne.
Naopak: asfaltový podklad svádí ke zcela zbytečně rychlé jízdě a bezohlednosti.
Foto: Hynek Harvánek
Opět ta hluboká koryta kolem celé cesty. Tedy odvodnění a vysušení krajních porostů. Jednoznačně příprava pro těžbu. Nešetrným zásahem nadále došlo k poškození kořenů přilehlých vzrostlých smrků, které jsou samy o sobě mělké, což je ona slabá stránka smrku.
Oba aspekty vedou k vyvrácení při silnějším větru. A toto se již začíná dít, nehledě na poškození některých kmenů těžkou technikou při stavě.
Co se odehraje dále? A na některých místech se již opravdu odehrává? Popis struktury lesního porostu nechme na odbornících. Ale základní poznatek má jistě většina z Vás. Kraje lesa jsou tvořeny silnějšími jedinci, ideálně s větvením až k zemi. Vytváří se tak přirozená ochranná bariéra pro zbytek lesa, který je slabší.
Jak při nevhodném kácení, tak i v tomto případě dohází k otevření lesa a jeho plné zranitelnosti. Další silné větry poté dokonají své.
Nikoliv nadarmo zákon o ochraně přírody mimo jiné uvádí: „…tuto úpravu lesního zákona doplňuje úprava obsažená v ZOPK, která pro lesy jako významný krajinný prvek stanoví ochranu před poškozováním a ničením. Při využívání lesů nesmí být narušena jejich obnova a nesmí dojít k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce.
K zásahům, které mohou vést k poškození či zničení VKP nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, je nutno získat závazné stanovisko správy CHKO.
Mezi takové zásahy se počítá zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů (§ 4, odst. 2 ZOPK). Závazné stanovisko správ CHKO je nutné například k odlesňování a zalesňování pozemků nad 0,5 ha a k výstavbě lesních cest a svážnic a lesních melioračních systémů, nejsou-li zahrnuty v lesním hospodářském plánu (§ 4 odst 3 ZOPK)…“
Foto: Hynek Harvánek
Ale nechme zákony zasvěceným. Nechceme křivdit ani VLS ani Správě CHKO, ale za vyjádření budeme rádi, oběma organizacím rádi poskytneme adekvátní prostor k jejich zdůvodnění a vyjádření. Na FB účtu CHKO Brdy p. Bohumil Fišer, šéf Správy CHKO Brdy tvrdil, že prioritní jsou šotolinové cesty. Informace nejen nás jistě potěšila. Ale proč tedy z Brd systematicky neustále mizí?
Že většina milovníků Brd nechce jezdit a chodit v Brdech po vyasfaltovaných estrádách, lemovaných zprzněnými krajnicemi a porosty. A již vůbec ne v horku vnímat ten všudy přítomný odér asfaltu.
Proč se Brdy tak rychle ničí???
Prohlédněte si naše fotografie z místa. Jak se Vám líbí? Máte fotografie z této trasy ještě před zničením? Budeme rádi, když nám je pošlete, děkujeme vám!
Muži: 84% | Ženy: 100% | Rodiče: 0% | Chodec: 80% | Běžec: 0% | Cyklista: 100% | In-linista: 0% | Lezec: 0% | Běžkař: 0%
Mene asfaltovych cest. Zpevnena sotolinova cesta bohate staci.
:-( jezdím po Brdech a vidím každý víkend co se kde děje, hnus velebnosti..
Výchozím bodem pro názvy lesních cest je názvosloví dle starých historických záznamů uvedených v katastrálních mapách, lesnických mapách nebo v archivních dokumentech. Lesní cesta Jeřábecká má název podle lokality U Jeřábku, se kterou je propojena. V poslední době je tato lokalita mylně, bez jakéhokoliv relevantního odůvodnění prezentována jako Borské sedlo. Tento název vedle např. Bohutínského vrchu, Fausta nebo nedalekého Obecnického sedla najdeme v mapě Geodezie on - line. Tato firma proslula přejmenováním Bártova dubu, v Brdech kultovní až posvátné lokality na křižovatce cesty Alliance, na lokalitu zvanou V Prdeli. Možná by bylo dobré jít trošku do hloubky a ne bezmyšlenkovitě opisovat každý škvár, který se objeví na trhu.
Dobrý den pane Urbane, máte pravdu. Mnoho míst a jejich názvy se časem mění, upravují a popřípadě teprve pojmenovávají. Nic není statické, ač v místopisech by to nejeden očekával. Rozhodně souhlasím s nesmyslným přejmenováním Bártova dubu a na mapě posunutí naprosto do nesmyslného místa (asi matení nepřítele :-). Určitě děkuji za vysvětlení, proč se cesta Jeřábecká jmenuje tak, jak se jmenuje. A jak jsem ji také v článku správně pojmenoval. Mnohdy bádám ve starých mapách jen tak, nebo i právě nad původními názvy různých míst, nejen v Brdeh (on-line se dá najít mnoho). A jak jsem uvedl, i staré mapy mnohdy původní názvy nectí a uvádějí nové/jiné. I ona lokalita „Borského sedla“ je zapeklitá. Je to nejspíše, jak píšete, novodobý pojem. Ono místo vlastně žádný název nemělo (v okolí Bor, Na Bahnech, U Mušky, Borský les…atd). Proto se možná zažil název, který jsme si nevymysleli, ale je opravdu i místními používán. A vzhledem k blízkému Boru a Borské cestě možná nasnadě. Prostě vše je živé, ale rádi přijmeme název původní (zda jej máte, rozhodně Vás vnímám jako velkého znalce Brd) a uvedeme na pravou míru. Nicméně nám zde unikl trochu obsah článku. Spíše bych uvítal Vaše vyjádření se k tomu, co a jakým způsobem se nejen v tomto místě děje. Děkuji Vám, Harvánek
Vzhledem k obsahu čánku je to OT, ale nedá mi to. Ty místní a pomístní názvy lokalit a vrchů v Brdech jsou kapitolou samou o sobě. V neobydlených Brdech se těch tradičních jmen zachovalo relativně mnohem méně, než v jiných částech naší země. I tak jich je celkem dost. Objevila se zde ale tvořivost lesního personálu, která přidala názvy, odkazující víc k potřebám lesních hospodářů, než k nějakému charakteru místa nebo vlastnickým či citovým vztahům k němu (Na Třetí, Čtvrté, Páté atd., Na sedmnáctce, V můrách apod.), a aby se to nepletlo, ještě tvořivost vojenská a lidová, na ně navazující (Ve dvou pásech, Tanková cesta, U Vojáka, Příkopová linie, Telefonka, U Šraňku atd.). Paradoxně se právě podobné lesnické, vojenské a pseudovojenské názvy zachovaly a udržují – do značné míry uměle – v nemalém množství, protože téměř 90 let trvající nepřístupnost vojenského území je zakonzervovala. To ale neznamená, že je máme a musíme považovat za dané a neměnné. Zvlášť, pokud jsou zavádějící nebo působí zmatek – kolik je v Brdech lokalit Na rovinách, Roviny, Trojhranů, U vojáka, U obrázku, U jedle, Bučin, Březin a dalších? Některé se ovšem vžily natolik, že si zaslouží, abychom je trvale užívali. Většinou jde o místa často navštěvovaná – třeba sedlo Na Rovinách (mezi Prahou a Paterákem), U Bílého křížku (pod letištěm), U Vojáka (pod Brdci), U Hada (ve Voložném údolí), U Rusínské boudy atd., ale místopisná, historická či vypovídací hodnota mnohých se limitně blíží nule. Tvářit se, že tak to musí být, že místo nemůže získat nový a vhodnější název, je hloupost, která se mohla zrodit asi opravdu jen v úřednické hlavě. Vísecká skála se stala Jindřichovou a na původní jméno si dnes už skoro nikdo nevzpomene, platné oficiální mapy to jméno užívají. Asi by se našlo víc podobných příkladů. Sotvakdo ale obhájí velké zmatení pojmů a názvů na Koruně, které jde dokonce i proti uznávaným pravidlům. Ať se to někomu líbí, či ne, vývoj se nezastaví a lidé, tentokrát především návštěvníci Brd, kterým to pohoří patří určitě víc, než lesákům nebo vojákům, pro řadu míst nejspíš najdou vhodnější jména. Typickým příkladem může být Borské sedlo, částečně snad i to Obecnické, U Němých, ale i další, ať se to panu Urbanovi líbí, či ne. Kapitolou samou o sobě jsou chybějící, nebo už zapomenuté názvy některých vrchů. Kdepak – na Bohutínském vrchu si prostě nevystačíme s názvy jako U Podkovy, Na Páté či dokonce jen označením kóta 843. Totéž se týká hlavního vrcholu Koruny, ale dokonce i některých méně významných a výrazných kopců. Vojáci ta jména nepotřebovali, lesáci jim dali svá, často diskutabilní, ale turisté, kterých bude vzdor Interpretačnímu plánu VLS přibývat, si nakonec prosadí svoje. Nijak neobhajuji názvy jako V Prdeli, Faust, Medvěd, ale jaký je to rozdíl oproti Třítrubecké vyhlídce, prosazované asi v zájmu politické korektnosti proti Brauchitschově vyhlídce, Polákově cestě, pojmenované snad po někdejším veliteli vojenského újezdu anebo takovým perlám, které se objevují u názvů lesních cest – viz „Dálničního typu“, „Horní a Dolní hospodárnice“, „K políčku od Roje“, hejna Planýrek a Dřevěnek a Telefonek atd. Názvy některých lesních cest (díky za jejich označování – prozatím ještě má svůj význam) jsou vůbec zvlášť vypečené – třeba tehdy, když má pojmenovaná cesta tři nebo dokonce čtyři konce, případně se chvíli jmenuje tak, pak jinak, aby se nakonec k jednomu z názvů vrátila (Korunská, Borská a opět Korunská). Rozčilování některých úředníků, kteří svoji údajnou odbornost odvozují z toho, že se „nějak“ domohli nějaké funkce, a jejich odpor proti vývoji a duchu doby, je zbytečný a marný. Tak, jako jsme neporučili větru a dešti, neporučí ani lidem. Ta doba je, bohudíky, už dávno pryč, ačkoli to asi některé strašně moc mrzí.
Dávat např. Rusínskou boudu do kategorie zažitých názvů nebo názvů s nulovou vypovídající hodnotou vysvětluje z tvého pohledu mnohé Pavle. Když se odlesňovaly dopadové plochy, byli kvůli nedostatku dřevorubců povoláni dělníci z Podkarpatské Rusi, Rusíni, tehdejší obyvatelé Československa. Bydleli v boudě v této lokalitě, a cesta k boudě se jmenuje Rusínská. No, pro tebe nic zajímavého, ostatní nebo ti, kteří tento místní název prosadili, mají jiný názor. Nakonec v jiném příspěvku jsi dal jasně najevo, jak chápeš slovo historie. Jinak tvůj příspěvek je zcela mimo mísu, není to o tom, jaké všechny názvy se vyskytují pro tu či onu lokalitu. Vždycky budou pro každou lokalitu další lidové názvy. Je to o tom, jak má vypadat mapa, je to o metodice a pravidlech názvosloví pro mapy, aby v nich nebyl bordel. Až se třeba Borské sedlo stane předmětem aktualizace názvosloví v předmětném katastru a dojde ke shodě s tímto návrhem, pak nebude nic bránit tomu, aby se tento název objevil v mapě. A bude to v pořádku.
Je to asi i o tom, že by člověk neměl tolik podléhat urputné snaze někoho pomlouvat a shazovat, ale měl by si pozorně přečíst text, který se snaží shodit. Chápu, je to delší - a kdo to má tedy číst. A nota bene o tom ještě přemýšlet. Jenže pak riskuje, že plácá nesmysly, jako se to stalo zrovna v tomto případě, milý Karle. Hezký den.
Nejraději jsem měla a mám lesní cesty..pamatuji tu od Červeního vrchu..vždy to pro nás byl a bude Červený lom ( to pro ty co lpí na názvech ) ...k Teslínům na Padrtě..a i tam už mizí krásné lesní cesty s potůčkem a hřiby kolem.. Vydlabané příkopy zničení krásného koutku přírody.. Měla jsem ráda třeba i tu z Boru na Tok. To co se v lesích děje nyní je hrůza. je to krásně napsané v článku
22|11|2024 Jan: Po nalezení této trasy vhodné pro kočárky jsme se s rodinou a malým miminkem nadšeně vydali po lesní..
22|11|2024 Radomil Šukač: Nejhoršī