Michal |

Mene asfaltovych cest. Zpevnena sotolinova cesta bohate staci.

Michal Bravenec |

Vlasta | | Žena | Cyklista

:-( jezdím po Brdech a vidím každý víkend co se kde děje, hnus velebnosti..

Karel Urban | | Muž | Chodec

Výchozím bodem pro názvy lesních cest je názvosloví dle starých historických záznamů uvedených v katastrálních mapách, lesnických mapách nebo v archivních dokumentech. Lesní cesta Jeřábecká má název podle lokality U Jeřábku, se kterou je propojena. V poslední době je tato lokalita mylně, bez jakéhokoliv relevantního odůvodnění prezentována jako Borské sedlo. Tento název vedle např. Bohutínského vrchu, Fausta nebo nedalekého Obecnického sedla najdeme v mapě Geodezie on - line. Tato firma proslula přejmenováním Bártova dubu, v Brdech kultovní až posvátné lokality na křižovatce cesty Alliance, na lokalitu zvanou V Prdeli. Možná by bylo dobré jít trošku do hloubky a ne bezmyšlenkovitě opisovat každý škvár, který se objeví na trhu.

Hynek Harvánek | | Muž

Dobrý den pane Urbane, máte pravdu. Mnoho míst a jejich názvy se časem mění, upravují a popřípadě teprve pojmenovávají. Nic není statické, ač v místopisech by to nejeden očekával. Rozhodně souhlasím s nesmyslným přejmenováním Bártova dubu a na mapě posunutí naprosto do nesmyslného místa (asi matení nepřítele :-). Určitě děkuji za vysvětlení, proč se cesta Jeřábecká jmenuje tak, jak se jmenuje. A jak jsem ji také v článku správně pojmenoval. Mnohdy bádám ve starých mapách jen tak, nebo i právě nad původními názvy různých míst, nejen v Brdeh (on-line se dá najít mnoho). A jak jsem uvedl, i staré mapy mnohdy původní názvy nectí a uvádějí nové/jiné. I ona lokalita „Borského sedla“ je zapeklitá. Je to nejspíše, jak píšete, novodobý pojem. Ono místo vlastně žádný název nemělo (v okolí Bor, Na Bahnech, U Mušky, Borský les…atd). Proto se možná zažil název, který jsme si nevymysleli, ale je opravdu i místními používán. A vzhledem k blízkému Boru a Borské cestě možná nasnadě. Prostě vše je živé, ale rádi přijmeme název původní (zda jej máte, rozhodně Vás vnímám jako velkého znalce Brd) a uvedeme na pravou míru. Nicméně nám zde unikl trochu obsah článku. Spíše bych uvítal Vaše vyjádření se k tomu, co a jakým způsobem se nejen v tomto místě děje. Děkuji Vám, Harvánek

pavel | | Muž | Chodec

Vzhledem k obsahu čánku je to OT, ale nedá mi to. Ty místní a pomístní názvy lokalit a vrchů v Brdech jsou kapitolou samou o sobě. V neobydlených Brdech se těch tradičních jmen zachovalo relativně mnohem méně, než v jiných částech naší země. I tak jich je celkem dost. Objevila se zde ale tvořivost lesního personálu, která přidala názvy, odkazující víc k potřebám lesních hospodářů, než k nějakému charakteru místa nebo vlastnickým či citovým vztahům k němu (Na Třetí, Čtvrté, Páté atd., Na sedmnáctce, V můrách apod.), a aby se to nepletlo, ještě tvořivost vojenská a lidová, na ně navazující (Ve dvou pásech, Tanková cesta, U Vojáka, Příkopová linie, Telefonka, U Šraňku atd.). Paradoxně se právě podobné lesnické, vojenské a pseudovojenské názvy zachovaly a udržují – do značné míry uměle – v nemalém množství, protože téměř 90 let trvající nepřístupnost vojenského území je zakonzervovala. To ale neznamená, že je máme a musíme považovat za dané a neměnné. Zvlášť, pokud jsou zavádějící nebo působí zmatek – kolik je v Brdech lokalit Na rovinách, Roviny, Trojhranů, U vojáka, U obrázku, U jedle, Bučin, Březin a dalších? Některé se ovšem vžily natolik, že si zaslouží, abychom je trvale užívali. Většinou jde o místa často navštěvovaná – třeba sedlo Na Rovinách (mezi Prahou a Paterákem), U Bílého křížku (pod letištěm), U Vojáka (pod Brdci), U Hada (ve Voložném údolí), U Rusínské boudy atd., ale místopisná, historická či vypovídací hodnota mnohých se limitně blíží nule. Tvářit se, že tak to musí být, že místo nemůže získat nový a vhodnější název, je hloupost, která se mohla zrodit asi opravdu jen v úřednické hlavě. Vísecká skála se stala Jindřichovou a na původní jméno si dnes už skoro nikdo nevzpomene, platné oficiální mapy to jméno užívají. Asi by se našlo víc podobných příkladů. Sotvakdo ale obhájí velké zmatení pojmů a názvů na Koruně, které jde dokonce i proti uznávaným pravidlům. Ať se to někomu líbí, či ne, vývoj se nezastaví a lidé, tentokrát především návštěvníci Brd, kterým to pohoří patří určitě víc, než lesákům nebo vojákům, pro řadu míst nejspíš najdou vhodnější jména. Typickým příkladem může být Borské sedlo, částečně snad i to Obecnické, U Němých, ale i další, ať se to panu Urbanovi líbí, či ne. Kapitolou samou o sobě jsou chybějící, nebo už zapomenuté názvy některých vrchů. Kdepak – na Bohutínském vrchu si prostě nevystačíme s názvy jako U Podkovy, Na Páté či dokonce jen označením kóta 843. Totéž se týká hlavního vrcholu Koruny, ale dokonce i některých méně významných a výrazných kopců. Vojáci ta jména nepotřebovali, lesáci jim dali svá, často diskutabilní, ale turisté, kterých bude vzdor Interpretačnímu plánu VLS přibývat, si nakonec prosadí svoje. Nijak neobhajuji názvy jako V Prdeli, Faust, Medvěd, ale jaký je to rozdíl oproti Třítrubecké vyhlídce, prosazované asi v zájmu politické korektnosti proti Brauchitschově vyhlídce, Polákově cestě, pojmenované snad po někdejším veliteli vojenského újezdu anebo takovým perlám, které se objevují u názvů lesních cest – viz „Dálničního typu“, „Horní a Dolní hospodárnice“, „K políčku od Roje“, hejna Planýrek a Dřevěnek a Telefonek atd. Názvy některých lesních cest (díky za jejich označování – prozatím ještě má svůj význam) jsou vůbec zvlášť vypečené – třeba tehdy, když má pojmenovaná cesta tři nebo dokonce čtyři konce, případně se chvíli jmenuje tak, pak jinak, aby se nakonec k jednomu z názvů vrátila (Korunská, Borská a opět Korunská). Rozčilování některých úředníků, kteří svoji údajnou odbornost odvozují z toho, že se „nějak“ domohli nějaké funkce, a jejich odpor proti vývoji a duchu doby, je zbytečný a marný. Tak, jako jsme neporučili větru a dešti, neporučí ani lidem. Ta doba je, bohudíky, už dávno pryč, ačkoli to asi některé strašně moc mrzí.

Karel Urban | | Muž | Chodec

Dávat např. Rusínskou boudu do kategorie zažitých názvů nebo názvů s nulovou vypovídající hodnotou vysvětluje z tvého pohledu mnohé Pavle. Když se odlesňovaly dopadové plochy, byli kvůli nedostatku dřevorubců povoláni dělníci z Podkarpatské Rusi, Rusíni, tehdejší obyvatelé Československa. Bydleli v boudě v této lokalitě, a cesta k boudě se jmenuje Rusínská. No, pro tebe nic zajímavého, ostatní nebo ti, kteří tento místní název prosadili, mají jiný názor. Nakonec v jiném příspěvku jsi dal jasně najevo, jak chápeš slovo historie. Jinak tvůj příspěvek je zcela mimo mísu, není to o tom, jaké všechny názvy se vyskytují pro tu či onu lokalitu. Vždycky budou pro každou lokalitu další lidové názvy. Je to o tom, jak má vypadat mapa, je to o metodice a pravidlech názvosloví pro mapy, aby v nich nebyl bordel. Až se třeba Borské sedlo stane předmětem aktualizace názvosloví v předmětném katastru a dojde ke shodě s tímto návrhem, pak nebude nic bránit tomu, aby se tento název objevil v mapě. A bude to v pořádku.

pavel | | Muž | Chodec

Je to asi i o tom, že by člověk neměl tolik podléhat urputné snaze někoho pomlouvat a shazovat, ale měl by si pozorně přečíst text, který se snaží shodit. Chápu, je to delší - a kdo to má tedy číst. A nota bene o tom ještě přemýšlet. Jenže pak riskuje, že plácá nesmysly, jako se to stalo zrovna v tomto případě, milý Karle. Hezký den.

Achom | | Žena | Cyklista

Nejraději jsem měla a mám lesní cesty..pamatuji tu od Červeního vrchu..vždy to pro nás byl a bude Červený lom ( to pro ty co lpí na názvech ) ...k Teslínům na Padrtě..a i tam už mizí krásné lesní cesty s potůčkem a hřiby kolem.. Vydlabané příkopy zničení krásného koutku přírody.. Měla jsem ráda třeba i tu z Boru na Tok. To co se v lesích děje nyní je hrůza. je to krásně napsané v článku