TRASA MI1: Z Míšova k Padrťským rybníkům

Obě rozsáhlé vodní nádrže leží v závěru široké a rozlehlé kotliny, nazývané Padrťské pláně. Jsou to největší otevřené vodní plochy Středních Brd a celého Středočeského kraje. Jsou také nejvýše položené a současně plně hospodářsky využívané. Hlavním zdrojem přítoku nádrží je říčka Klabava. Stejná Klabava, jež je na dolním toku při povodních tolik nenáviděná a odstrašující..

Inzerce

---

Ale není to jen Klabava, pramenící v západním lesnatém svahu vrcholu Praha (862 m) která napájí Padrťské rybníky (200 ha vodní plochy). Jsou to další desítky potůčků, které stékají z okolních brdských kopců a způsobují tak vysokou kyselost a pocitovou studenost místní vody.

Nejlepším východištěm pro pěší návštěvu Padrtí je obec Míšov (pro cyklisty však hezčí východiště a cesta z brdského Nepomuku, nedaleko Lázu), ležící přibližně v polovině hlavního silničního tahu č. I/19, spojující  město Spálené Poříčí a Rožmitál pod Třemšínem. Parkoviště přímo u Grillu Míšov (před obecním úřadem), je doslova strategickým místem a stávající grillbar jednoznačně doporučujeme k návštěvě!

Z Míšova vyrážíme severním směrem, k okraji obce, až k počátku lesní cesty Míšovská.
Nedávno byla cesta vyznačena červeným turistickým značením, nelze tedy zkrátka zabloudit. Autem prosíme dále nejezděte, po 1 km je cesta již uzavřena závorou a na úzké cestě nelze zaparkovat (!)

Až sem to byla spíše polní cesta. Od závory nás vede stará asfaltová cesta, místy kamenitá s pozvolným stoupáním. Po 2,5 km dorazíme k odbočce na Břízkovec. Kdo jede na kole, může jet stále rovně, dojede k Padrtím taktéž. Pěším však doporučujeme odbočit vpravo a stále po červené okolo původního kláštera (pozůstatky) k hraně Horního Padrťského rybníka (odpočinkové místo, krytý přístřešek).

Pokud budete mít pocit, že je zde až příliš přelidněno, pokračujete stále po červené přes Alej až k hraně spodního Dolního Padrťského rybníka (dalších 1,5 km). Osobně se domnívám, že toto místo je ještě hezčí, než hrana Horního rybníka. Celou divokou scenérii Padrtí zde doplňují nádherné okolní brdské vrcholy Palcíř (725 m), Kočka (789 m) a Paterák (814 m).

Až odezní vaše ohromení, vězte, že stávající okolí má velmi smutnou a pohnutou historii, zaniklé obce s velmi pohnutým osudem.. Poprvé byli vystěhováni obyvatelé místních obcí Padrť, Přední a Zadní Záběhlé, Kolvína (ještě části obce Velcí a Hrachoviště) po násilném obsazení Brd německou armádou. Domy však nechali Němci stát. Po válce se lidé do svých domovů vrátili, avšak pouze do r. 1952.  Po nástupu komunistů k moci byl zaveden (jako za 2. Světové války) přísný zákaz vstupu do celého prostoru střelnice, vstup do vojenského újezdu byl nově dovolen pouze na zvláštní povolení. 

Tentokráte však byl osud obcí zpečetěn natrvalo: obyvatelé byli podruhé opět vystěhováni, následně vojenské buldozery domy definitivně strhly, stejně jako většinu původních, krásných hájenek a mysliven, které se v Brdech v té době nacházely.
Prosíme, věnujte chvilku ticha všem, kteří zde žili, museli odtud proti své vůli odejít a již se nemohli zpět nikdy vrátit..

A jak to šlo nám?

Když jsme jako cykloskupina ještě ze školy nevěděli, kam s partou kluků a holek jet, navrhl jsem Brdy a Padrťské rybníky. Všem bylo sympatické, že po cestě tam nejsou ani prudké kopce, ani to není příliš daleko, na druhou stranu vládly velké psychické obavy, protože Brdy byly tehdy stále ještě naplno zapovězené.

Ale mladická zvědavost zvítězila i zde nad rozumem, jednoho dne jsme se všichni sešli právě v Míšově a skoro "poslepu" (nikde ani značka, pouze výstrahy a varování) k Padrtím na kolech potajmu vyrazili. Dá se říci, že jsme jeli stejnou cestou jakou jsme vám představili dnes.
A vzpomínky? Nádherné ticho, neuvěřitelně krásná "šumavská" příroda a zakázané ovoce :-) Nejlepší možná kombinace!

Víte že..

V okolí Padrťských rybníků lze zahlédnout nejrůznější hmyz, vzácné obojživelníky i plazy?
Málokterý Středočech však ví, že tu hnízdí mnoho ohrožených druhů: čáp černý, orel mořský (!), svůj domov si zde našla i vydra říční. Oba rybníky slouží zejména k chovu ryb (loví se pokaždé ob rok), a to zejména kapr.

První zprávy o obci Padrť sahají až k roku 1670, se zmínkou o železářské huti.
Pro zpracování železné rudy, kterou místní dobývali v okolí, hutě potřebovaly dostatek vody a dřeva k topení. Oboje tu bylo. Proto obec rostla a získávala na svém věhlasu, v 18. století tu žilo přes 500 obyvatel(!) Na konci 19. století však přišel úpadek, i brdské železářství se ocitlo v krizi.
V r. 1817 vyhasla poslední vysoká pec. Hamry, které zde zpracovávaly železo (železné pruty pro cvočkařské dílny) přežily pouze o 50 let více.

Po vzniku Československa zachraňuje Padrť rozvoj turismu, turisté objevují kouzlo místních Padrťských rybníků. Tzv. letní byty na Padrti byly vyhlášené zejména v Praze.
Bohužel, to vše jen do příchodu německé armády..

Pramen: Brdy známé i neznámé, Petr David a Vladimír Soukup, Euromedia Group a.s., v r. 2016

Poznámka redakce: znáte k této trase důležitou informaci, historickou legendu nebo máte nějakou dobovou fotografii, o kterou se chcete s ostatními čtenáři podělit? Velmi rádi ji (foto, krátký text) na náš portál umístíme, včetně autorství. Napište nám!

Inzerce

Parametry trasy

Fotogalerie

Občerstvení

Trasa

Orientační výškový profil trasy

Mapa