Ing. Václav Pernegr z VLS ČR: i pro brdský les byl rok 2017 příznivý!

10|1|2018 - Ing. Václav Pernegr

* Ing. Václav Pernegr je vedoucím lesní správy Obecnice. * Kdo jiný by měl také zhodnotit brdský les v r. 2017 jako takový? Dařilo se mu? Nebudeme vás napínat, brdský les měl loni výjimečně dobrý rok. * Čím to? A co se loni VLS ČR podařilo, případně nedařilo?
* Zveme vás k poslednímu malému bilancování!

---

 ObjevBrdy.cz: Pane inženýre, než se dostaneme k jednotlivým detailům, povězte mi: jaké úkoly v Brdech zjednodušeně plníte?  

 Václav Pernegr: naším úkolem je zejména péče o svěřené lesní pozemky – dbát o to, aby se pokud možno vyváženě projevovaly funkce lesů, tj. funkce produkční (těžba a dodávky hlavního produktu, tj. dříví) a funkce mimoprodukční (např. ekologická, estetická, vodohospodářská, klimatická, rekreační…)

 

 ObjevBrdy.cz: a jak si stojí naše Brdy? Nejlepší by to bylo porovnat s nějakou jinou lokalitou, přece jen laik se ihned neorientuje.  

 Václav Pernegr: dobrý nápad, uvedu příklad: zatímco na severní Moravě (ale i jinde) dochází k rozpadu smrčin, které trpí suchem a následně houbovými chorobami a kůrovcem, v Brdech nám prozatím smrk drží.

Paradoxně to lze přičíst zdejším chudým a kyselým půdám, které sice způsobují horší růstové podmínky, ale zároveň jsou špatně propustné pro vodu. Takže i když poslední tři roky byly abnormálně suché a teplé, na zdravotním stavu lesů v Brdech se to nijak výrazně neprojevilo.

A přidávám, že i další nebezpečné jevy pro les, jako jsou např. vichřice, se nám loni víceméně vyhnuly. To je dobře!

 

 ObjevBrdy.cz: poslední dobou se těží v Brdech méně. Loni jsme viděli více vytěženého dřeva. Čím to je?

 Václav Pernegr: jelikož VLS ČR, s.p. má dvě lesní území právě v oblasti, kde se projevuje hynutí smrčin, dříví se nyní těží hlavně v nich a v Brdech je těžba poněkud utlumena. Takto je zdejší dříví zašetřováno do budoucnosti.

Přidám trochu čísel pro představu: podíl nahodilé těžby (tzn. těžba vývratů, zlomů, souší apod.) byl u LS Obecnice loni ve výši 13 %, což je velmi pozitivní údaj. Zbytek, tj. 87 %, mohl být vytěžen tam, kde je to potřeba - těžba výchovná (probírky) a obnovní (na holině, na které je následně opět vysázen les).

 

 ObjevBrdy.cz: co se nám líbí, je zvyšující se podíl listnatých dřevin. Prostě přibývají, v brdském terénu je často nyní vidíme jako nově vysázené. Kolik se toho dosud stihlo obnovit?

 Václav Pernegr: podíl melioračních a zpevňujících dřevin, tzn. těch, které zlepšují a zpevňují lesní ekosystém (např. buk, jedle, dub, javor, lípa), bylo loni vysázeno 42 % z celkové obnovy.
Přirozené zmlazení (zejména smrku) činilo 33 % z celkové obnovy. To znamená, že jedna třetina vytěžené plochy se nemusela znovu osazovat, protože již zde rostl nálet.

Na větších plochách se nám takto podařilo uvolnit nálety např. na severním svahu Brdců a nad Bártovým dubem. Jinak bylo pokračováno ve větší míře v těžbě formou předsunutých malých obnovních prvků, ve kterých mají stinné dřeviny jako buk a jedle lepší růstové podmínky než na velkých holinách.

Koncem jara nás potrápilo velké sucho, kdy od poloviny května až do konce června téměř nepršelo; jarní výsadby vypadaly zpočátku hodně špatně, naštěstí se pak přece jen  - po větších deštích – poněkud zlepšily…

 

 ObjevBrdy.cz: kousek pod Kloboučkem se objevila nová oplocenka.
Hned nás napadlo, že je to zbytek původního porostu. Nebo se mýlíme?

 Václav Pernegr: nikoliv. Naší prakticky jedinou lokalitou, ve které se nám dochovaly fragmenty přirozených porostů, je právě Klobouček. Zde se již téměř čtvrtstoletí snažíme o návrat původních dřevin. To spočívá v oplocování částí porostů proti zvěři tak, aby mohly tyto dřeviny odrůstat, a dále v jejich umělém vnášení.

Letos jsme obnovili oplocení u té největší, sedmihektarové oplocenky.
Přímo pod vrcholem Kloboučku ve skalách se před třemi lety objevilo několik kůrovcových stromů. Původně jsme je chtěli nechat – vzhledem k charakteru lokality a terénu - k samovolnému rozpadu, avšak v následujících letech se z nich začal kůrovec šířit.

Loni na jaře jsme už museli smrky pod vrcholovou skalkou vytěžit, protože byly všechny napadené  a kůrovec by se z nich šířil dál a dál… Z vrcholu se tak otevřel částečný výhled východním směrem. Holina v extrémním terénu pod vrcholem byla opět pracně oplocena a vysázen zde buk s jedlí; již letos se zde objevil i javor klen z náletu. Takže po dvěstěletých smrcích nám zde zase poroste něco jiného…

 

 ObjevBrdy.cz: pořád nám ale chybí něco hmatatelného pro turistiku a cyklistiku v Brdech, prostě další rozvoj území. My o ničem nevíme.

 Václav Pernegr: již nyní je připraven koncept naučné stezky z Obecnice na Klobouček, připravuje se finální design panelů NS a snad se podaří v letošním roce (2018) stezku reálně vybudovat.
Také náš objekt lesní správy v Obecnici byl loni předán ke kompletní rekonstrukci dodavatelské firmě. Po dokončení by objekt měl sloužit – kromě běžným provozním účelům - rovněž jako návštěvnické centrum se zaměřením na lesní pedagogiku, tedy zejména dětem.

 

 ObjevBrdy.cz: nešlo si nevšimnout, že se vyřezávalo i na "brdských" dopadovkách. Souvisí to s odstraněním náletů?

 Václav Pernegr: ano, možná se někteří návštěvníci podivili nad hromadami vyřezaného materiálu shromážděnými u cest v okolí bývalých cílových ploch Tok a Jordán. Jedná se o vyřezané náletové dřeviny (smrk, bříza) v určitých místech těchto ploch.

Práce prováděly VLS ČR na požadavek a financování ze strany AOPK – Správy CHKO Brdy.
Jde o to, že bývalé  cílové plochy zarůstají těmito náletovými dřevinami, které by se na jejich větší části zapojily, zastínily půdu a tím by zaniklo zdejší – dle názoru přírodovědců – unikátní vřesoviště.

Pokud zde můžu sdělit svůj osobní názor, tak jelikož jsem lesník a mám rád les, vždycky jsem si myslel, že pokud odejde armáda z Brd, budeme cílové plochy zalesňovat, aby zde zase rostl les – který zde ostatně byl před jejich vykácením kolem roku 1930.

Netušil jsem, že právě zdejší vřesoviště se stanou předním zájmem ochrany přírody a že bude stěžejním úkolem je nenechat zarůst. Musím však objektivně uznat, že dnešní stav má též něco do sebe a že se jedná v rámci střední Evropy skutečně o něco ojedinělého…

 

 ObjevBrdy.cz: zdá se, že jste ani vy nelenili. To je dobře! Zkusil byste shrnout body, které lidé v Brdech ocení?: Byť by to byly drobnosti, ale každá drobnost je plus a my ji počítáme..

 Václav Pernegr: snad tedy na závěr:

- vysázené aleje listnatých dřevin kolem cest byly opatřeny novou ochranou proti poškození zvěří

- u studny na Carvánecké louce byl porost poškozený lýkožroutem, nově podsázen bukem a oplocen

- za Obecnicí pod Modřínovou linií byl partou obecnických trampů T.O. Fabián vkusně obnoven a zastřešen silný pramen kvalitní vody a studánka byla pojmenována na jejich počest „U Fabiána“

- na okresní silnici směrem na Zaječov byla provedena první etapa opravy výtluků (silnice patřila do r. 2015 armádě), v roce letošním se bude v opravách dále pokračovat

- těsně za hranicí správy, na vrchu Koruna, odstranili naši kolegové zborcený trigonometrický stožár z lešenářských trubek, který hyzdil zdejší vrchol na hranici Středočeského a Plzeňského kraje

 

 ObjevBrdy.cz: ano, víme. Tak teď už nám to zapadá do souvislostí.
Jsme rádi, že Brdy měly dobrý rok i u vás. My děkujeme za rozhovor a doufáme, že letošní rok 2018 bude pro Brdy ještě příznivější.

 Václav Pernegr: to si přejeme i my. My navíc děkujeme za možnost prezentovat loňský čas.
Opravdu se udělalo kus práce. Přejeme všem návštěvníkům i brdským vydařený nový rok.

 

Ptal se: Petr Piskač, MBA (redakce ObjevBrdy.cz)
Odpovídal: Ing. Václav Pernegr, vedoucí LS Obecnice, Brdy
leden 2018