Tu a tam v Brdech na běžkách nesjízdné.. Na co můžete narazit?

17|1|2019 - Redakce ObjevBrdy.cz

* Brdy se sněhem stále zvou na běžky. * Přesto je tu pár faktorů, které běžkařské výlety ovlivňují. * Trochu je dnes přiblížíme, abychom šířili osvětu. Takže neklikat, protože toto už přeci všichni znáte..

---

Aktuálně zima běžkařům přeje.

Sněhu ve vyšších partiích Brd je stále požehnaně, navíc má ještě opět něco málo připadnout a znovu začít mrznout.

I vy mnohdy zvažujete, zda vůbec vyrazit. Když se přece jen odvážíte, může se lehce stát, že tu a tam na běžkách "pohoříte" a moc se neprojedete.

Proč? Uvádíme nejčastější důvody pro neznalé.

Mimochodem: naše Běžkařská mapa 2019 se vám líbila!
Velmi vám všem děkujeme, 76 sdílení, přes 2.500 shlédnutí za tři dny nás nesmírně zavazuje.
A těší nás to, že to neděláme zbytečně.. Tento článek by mohl návázat právě na běžkařskou mapu, protože dává vše do souvislostí.

Jaké tedy důvody jsou toho, že můžete být na svém výletě někdy i zklamáni?

---

  Nasněží, ale postupně rychle roztaje

Asi nejčastější důvod brdských potíží. Proč? Odpověď je prostá: okraj CHKO Brdy (včetně přístupových parkovišť) se nachází v nadmořské výšce okolo 600 / 650 m.n.

A to je bohužel pořád málo na to, aby se sněhová pokrývka v těchto nižších polohách dlouhodobě udržela. Pokud tomu budete věnovat čas a pozorovat zimní podmínky dlouhodobě, dojdete k výsledku, že "sněžná" čára pro Brdy začíná v cca 750 m.n.m. To znamená, že zatímco dole (600-650 m) prší, nahoře je téměř jistota, že spíše bude sněžit a i teploty pro udržení sněhu budou příznivější.

Ukázkovým příkladem je Třemošná hora (779 m), tvořící dominantu Příbrami.
Pouhým okem lze právě zde "z města" velmi často odhalit, kde začíná sníh. A nyní je také krásně vidět stále zasněžený vrchol, ačkoliv parkoviště už jsou zablácená a beze sněhu.

Nejvyšší vrchol Brd TOK má nadmořskou výšku 865 m, tedy pořád uvažujeme o cca 100 výškových metrech s vysokou pravděpodobností udržení se příznivé vrstvy sněhu.
Kdo tedy chce vyrazit, i když dole je třeba jen 1-2 °C, má téměř jistotu, že ve vrcholových partiích Brd se ještě krásně sveze. Ale pozor: neplatí to vždy a všude, hraje tu "do karet" spousta dalších meteorologických faktorů, protože příroda je nevyzpytatelná.
A tak jediná šance bude vzít lyže na ramena a vystoupat pěšky nad brdskou sněžnou čáru.
To přece ještě nikoho nezabilo!

  Posypové kamínky

Po vzniku CHKO (2016) byla tehdejší situace doslova katastrofální.

Nebylo snad jediné brdské cesty, na které by neležela vrstva posypu. Mnozí pamětníci si vzpomenou až 30 cm vrstvu kamínků u Pilské nádrže. Následující jarní déšť a plužení pak zapříčinily, že jinak velmi zajímavou květenou bohaté brdské příkopy byly zasypané šedým štěrkem, které sem navezl člověk a začal měnit Brdy k obrazu svému.

Můžeme se jen dohadovat, zda podmínka zásadní a nekompromisní udržitelnosti sjízdnosti pro ty, co vlastní z nejrůznějších důvodů a pseudodůvodů povolenky k vjezdu do CHKO potřebují mít denně perfektně udrženou komunikaci uvnitř CHKO.

Tehdy se zvedla vlna odporu a jsme osobně rádi, že to vše již vzal čas.
Vlastník se již snaží maximálně pouze plužit, co nejméně využívat umělý posyp. Mnoho cest tak letos i loni zůstalo přívětivých jak pro běžkaře, tak pro oko návštěvníka, který si před tím připadal doslova jako ve městě.

Tu a tam ale můžete na posyp kvůli těžbě nebo zajištění průjezdu stále narazit.
Jak z toho ven? Pokusit se obejet úsek lesem, případně lyže vzít na ramena a popojít kus pěšky.
Dá se to!

 

  Těžba dřeva

Mnoho lidí to nechtělo přiznat, ale už o tom nikdo nepochybuje.

Drtivá většina CHKO Brdy se nachází v nejméně chráněné III. zóně ochrany.
To znamená, že jde v podstatě o hospodářský les. Zasadit a pak sklidit. Takový ten stroj na peníze, chcete-li, stále do kola jedno a to samé. Většna odborníků ví, kdo má z dřeva a těch peněz prospěch, laik většinou neví nebo naivně spoléhá na to, že se to vše děje v duchu pravidel a pro dobro společnosti.

Letošní těžbu však poznamenal kůrovec (lýkožrout smrkový).
Brouček, milující nejrozšířenější strom Brd: smrk. Ten brouček doslova zdevastoval severní Moravu a rozšiřuje se dále po celé ČR. Loňská kůrovcová kalamita zapříčinila, že na trhu je stále vysoká převaha dřevní hmoty a stále tak platí vydaný zákaz nebo přísné omezení těžby, aby se trh se dřevem doslova nezhroutil.

Také v Brdech, nyní v zimě, kdy se nejvíce těží (v zimě je vytěžené dřevo mnohem kvalitnější, navíc mrazy zpevní půdu a těžká technika se poté příliš neboří) je ticho po pěšině, letos to tedy bude jednoznačně ekonomický prodělek. Nicméně: pokud se těží, obvykle se sypou cesty pro techniku a navíc na cestách leží např. piliny, zbytky větví a po těch to prostě nejede. Tu a tam se setkáme s tím, že je do lesa a na přilehlé cesty během těžby vstup omezen nebo přímo zakázán.
Je ale neoddiskutovatelný fakt, že lesní činnost je práce riziková a zmateně s běžkami pobíhat mezi padajícími kmeny není to pravé ořechové.

 

  Jiné nebezpečí

Tady existuje mnoho a mnoho možností.

Za zmínku stojí zejména neukáznění řidiči (s povolenkami i bez povolenek), proto vždy přemýšlejte dopředu. Je běžné, že i v tom nejméně vhodném okamžiku se může objevit na cestě proti vám, vašim dětem auto!

Další možností je z našich zkušeností myslivecká činnost (honitba, lov zvěře), pád stromů (vichřice), pád větví obtěžkaných například mokrým sněhem, zvláštní ochrana přírody v odůvodněných případech, atd.

To vše nám může tu a tam zkřížit cestu. Co vám poradit?
Brdy jsou rozlehlé, stačí si vybrat jiný cíl vašeho lyžařského výletu. Pokud není jiná možnost, samozřejmě respekt zákona a nařízení je na místě. Na druhou stranu nelze spravedlivě po komkoliv chtít, aby kvůli 200 m, které lze bezpečně obejít oklikou, člověk vymýšlel zcela nestandardní, nelogické postupy a pokusy. Tedy stačí používat obyčejný selský rozum a číst zprávy.

Hovoří se o lavinovém nebezpečí? Pádu větví a stromů?  Není tedy lepší jet třeba na zámek a běžky pro tentokráte vynechat? Určitě se shodneme..
Tedy trochu selského rozumu vždy pomůže předejít problémům, zkaženému výletu, nehodě či zranění.

---

Jistě by další čtenáře zajímalo, jaké potíže při běžkování jste uzažili vy?
Zapomněli jsme na něco? Doplňte nás (diskuse na stránkách nebo FB), rádi doplnění přidáme.
Děkujeme vám a užijte si vrchovatě vydařené, stále bílé Brdy!

(pep)