Malý Tok (843 m) jako významný bod geodetických základů ČR

16|9|2024 - Redakce ObjevBrdy.cz a ČUZK

Na Malém Toku (843 m), přesně na jeho zaměřeném vrcholu v červenci 2020 obnovil Český úřad zeměměřičský a katastrální spolu se Zeměměřickým úřadem značení
tzv. Významného bodu.

Inzerce

Malý Tok (843 m) jako významný bod geodetických základů ČR

V oblasti Brd patří k těmto základním měřeným bodům kromě Malého Toku ještě Studený vrch u Hostomic (660 m) a vrchol Brno (718 m), nedaleko Mýta.

Oba úřady se podílely na obnovení značení, umístění informačních tabulí a okolo obou bodů bylo zřízeno tzv. Chráněné území.
Taktéž byl přesně zaměřena vzdálenost ke kostelu v Rožmitále pod Třemšínem (6,201 km).

Okolí vrcholu Malého Toku (843 m). Foto: Redakce ObjevBrdy.cz

Geodetické polohové základy byly na území České republiky budovány v následujících etapách:

Katastrální triangulace (1821-1864)
Vojenská triangulace (1862-1898)
Československá Jednotná trigonometrická síť katastrální (JTSK)
Československá astronomicko-geodetická síť

V letech 1821-1840 bylo území bývalé rakouské monarchie pokryto první souvislou trigonometrickou sítí I. řádu, která byla dále zhuštěna trigonometrickou sítí II. a III. řádu (číselná triangulace).
Katastrální triangulace probíhala až do roku 1864 pro mapování stabilního katastru v měřítku 1:2 880. Vybudování trigonometrické sítě bylo svěřeno triangulační kanceláři c.k. generálního štábu.

Trigonometrická síť I. řádu pro mapování stabilního katastru na území Čech [11]

Obrázek: Trigonometrická síť I. řádu včetně vrcholu Malého Toku (843 m). Zdroj: Český úřad zeměměřičský a katastrální spolu se Zeměměřickým úřadem

Práce byly prováděny po jednotlivých zemích.
Vodorovné úhly sítě I. řádu byly měřeny Reichenbachovými teodolity až dvanáctinásobnou repeticí, zenitové úhly byly měřeny třikrát ve dvou polohách dalekohledu. Měřeny byly čtyři základny:

u Vídeňského Nového Města v Dolním Rakousku
u Welsu v Horním Rakousku
u Radouce v Bukovině
u Hall v Tyrolsku

Měřené základny posloužily k odvození rozměru sítě. Délkovou jednotkou při měření a výpočtech byl vídeňský sáh (1,896484 m).

Následně byla vybudována vojenská triangulační síť, mnohem více zhuštěná.

Celkem bylo měřeno 22 základen, z nichž dvě na našem území – základna u Josefova a druhá u Chebu. Většina základen však plnila pouze kontrolní funkci. Ke zpracování sítě byl použit Besselův elipsoid. Základním trigonometrickým bodem byl Hermannskogel, jehož souřadnice a azimut byly změřeny astronomicky a byly použity pro výpočet geodetických souřadnic celé sítě.

K výpočtu souřadnic bylo použito rozvinovací metody, a to bez korekcí z odchylky tížnice.
(Ta byla zjištěna později). Výsledkem byla poměrně přesná síť. Nedostatkem sítě však byla zejména její chybná orientace (téměř 10´´ v azimutu) a dále, že její rozměr byl určen jen s přesností, jakou dovoluje odvozování rozměru z jedné geodetické základny pro rozsáhlejší území.

V letech 1928-1936 byla tato síť I. řádu doplněna v Čechách o dalších 93 bodů a později v letech 1949-1950 dokonce o dalších 20 bodů podél československo-maďarské hranice.

Vojenská síť [44]

Obrázek: Vojenská triangulační síť, budovaná v letech 1862-1898. Zdroj: Český úřad zeměměřičský a katastrální spolu se Zeměměřickým úřadem

A co Jednotná trigonometrická síť katastrální I. řádu z roku 1936?

Od roku 1928 byla síť zhušťována body II., III. a IV. řádu a body podrobné trigonometrické sítě (později označované body V. řádu). Na území dnešní České republiky se dnes nachází přibližně 28.900 trigonometrických bodů.

Relativní přesnost sítě je dobrá. Charakterizuje ji střední chyba v poloze sousedních bodů V. řádu, která je rovna cca 1 cm. Celková kvalita však skvělá není. Síť má proměnlivé měřítko, je otočena o cca 10´´ a je posunuta o přibližně 15´´ směrem k východu z důvodu zanedbání tížnicové odchylky na bodě Hermannskogel.

Obrázek: Hermannskogel (542 m). Jde o nejvyšší přírodní bod Vídně. Právě zde byla vytýčena poloha "0" na kartografických mapách Rakouska-Uherska. Zdroj: Mapy.cz

Od roku 1931 byla budována Československá astronomicko-geodetická síť (dříve označovaná jako Základní trigonometrická síť) a to s nejvyšší dosažitelnou přesností a podle nejnovějších vědeckých poznatků. Průměrná strana trojúhelníků byla zvolena 36 km. Většina bodů sítě je identická s body I. řádu JTSK. Všechny body sítě byly nově stabilizovány.

Jednotná trigonometrická síť katastrální I. řádu z roku 1936 [44]