Kůrovec začal decimovat okolí brdské Prahy.

2|12|2019 - J.K. a Redakce ObjevBrdy.cz

* Beskydy a Vysočina jsou z 80% holé a připomínají měsíční krajinu. * Kůrovec je nyní ve velkém i v CHKO Brdy.. * Budou lepší turistické výhledy a také druhově odolnější a rozmanitější les?

---

Tak to je on.

Lýkožrout smrkový, neboli zkráceně kůrovec. 

Až devítimilimetrový brouček, který nejméně již pět let ve velkém pustoší jehličnaté porosty napříč celou Českou republikou. Pohled na zdecimované Beskydy a Vysočinu působí téměř dojmem měsíční krajiny a výrazně tak překresluje mapu Česka, která ještě donedávna byla z celé 1/3 zahalena lesy.

To už dnes neplatí.

 Obrázek: lýkožrout smrkový (kůrovec) a jeho larva.. 

 

Kde se vzal ten brouček?

Kůrovec odnikud nepřicestoval, jak se mnozí domnívají.
Žije tu totiž s námi pořád. Nicméně výrazně o sobě dal vědět v r. 2007/2008, kdy se medializovala tehdejší kůrovcová kalamita na Šumavě.

Proč se mu ale média tolik věnují? Kůrovec ukázal natvrdo, jaká nerovnováha ve skladbě lesa existuje a jak již od vzniku Československa (i dříve) se ve velkém rozšířila účelová výsadba smrku.
A ještě obecněji: jak se z rozmanitého lesa vytvořilo účelově normální "zemědělské pole", které skvěle vydělává, navíc téměř bez jakýchkoliv dalších, průběžných investic.
Mnozí lesníci, dělající svou práci skutečně srdcem, chtěli nadobro skončit. Nemohli totiž změnit nic, lobby byla stále silnější, a zájem veřejnosti naopak pramalý. 

Až touha po penězích a zisku přivedla téměř veškeré lesy (a to i ty brdské) do područí tohoto broučka. Potravy měl a má nyní stále (bohužel) dost.
Mimochodem: Brdy stále ještě oproti zbytku země odolávají, ale není radno se nyní jakkoliv radovat, brouček už začal "úřadovat" ve velkém právě v okolí brdské Prahy (862 m). 

 

Proč právě smrk?

Postupné, ale velmi viditelné oteplování a významné sucho odhalily zásadní slabiny monokultury smrku. A ty začínají právě od jeho mělkých kořenů. Jakmile je sucho, smrk si nedokáže kvůli těmto mělkým kořenům nasát dostatek vody a stává se tak snadno zranitelným. A právě toho využije lýkožout smrkový ke své návštěvě. 

Jak? Tedy velmi zkráceně: zavrtá se pod kůru a začne razit "mateční" chodbičku. 
V této chodbičce pak samička klade ve velkém vajíčka, ze kterých se následně stanou malé larvičky. Ty sžírají své okolí cca 4-6 týdnů, pak se zakuklí a za další 2 týdny se z nich stane již brouk, který vylétne ze stromu a napadne hned vedle jiný. Kůra později odpadne, obnaží se kmen, který později usychá. 

Kůrovec byl a je běžnou součástí lesa, ale ještě donedávna se tento cyklus vývoje brouka opakoval jen 2x do roka. Dnes, díky velmi slunnému a velmi teplému počasí, které v posledních letech panuje, se tento cyklus opakuje za rok i 3x až 4x. A právě v tomto je jeho nebezpečí. 

Obrázek: kůrovcem zdecimovaný les. Oranžové, lesnické tečky znamenají jedno: napadeno, vytěžit! 

 

Odborníci na les (netěžaři) mluví svorně: započala apokalypsa. A to jen z naší touhy pro peníze a zisk!

Poprvé dal kůrovec o sobě ve velkém vědět na Šumavě v r. 2007/2008.

Těžaři tak tehdy získali zásadní argument pro navýšení těžby velmi kvalitního, šumavského dřeva. Mantra zněla "kácet ve velkém". Brouka sice nevymýtíme, ale určitě těžbou včas zastavíme. Že to byla lež, je jasné již dnes. 

Avšak skutečná kalamita vypukla zcela stranou pozornosti hluboko v lesích ve Slezsku, na severu Moravy. Postupně se tato apokalypsa přenesla do Beskyd, na Vysočinu a do části jižních a západních Čech plus Podkrkonoší.

V závěru sezóny se poté kůrovec objevil ve velkém v Českosaském Švýcarsku a také výrazněji v Brdech nebo Krkonoších. Odborníci na les mají jasno: zcela selhalo Ministerstvo a také Lesy České republiky. A nebojí se i říct "těžařská lobby", která z byznysu se dřevem pod taktovkou státu profituje. Ovšem všeho dočasu. I jim se však jejich plány (mnohdy se potichu mluvilo o účelovém vysazování kůrovce, aby bylo co těžit) jaksi vymkly z rukou a cena vytěženého dřeva dramaticky padla.

Nyní tedy prodávají za výrazně méně, než například před 10 lety a situace pro ně najednou není výhodná. Malovlastníci lesů, kteří dostanou příkaz od Lesů "vytěžit" napadené dřevo tak marně shánějí firmu k těžbě. Brouček zabral tak mocně, že kapacity již nestačí.
Ano, vymkl se zcela kontrole. 

 

Obrázek: kůrovcové "pasti" nedaleko brdské Štěrbiny. Brouček nalétne pod kůru těchto pořezaných kmenů, které se později odvezou pryč a výhradně spálí. 

 

Zpět k Brdům, jak nyní vypadají?

Kůrovec již naplno řádí pod Jahodou horou (726 m, okraj Padrtí), objevil se i v rožmitálských lesích na okraji brdské Štěrbiny (753 m). A také masivně již v okolí brdské Prahy (862 m).
Obavy z kůrovce mají VLS ČR, státní podnik, a nakonec i soukromí vlastníci okrajových částí Brd vysoké. Z ověřeného zdroje víme, že vypukla jakási panika, co najednou s tím.

Právě obavy z kůrovce a následného výsledku hospadaření VLS ČR, státní podnik, stoply také médii "avizovanou" přeměnu Třítrubeckého zámečku v Dům přírody Brd (zkoušela se i dotace, která ale také nevyšla). 

Je tedy dosti možné, že kůrovec nakonec Brdy (paradoxně) může zachránit a vrátit je tam, kde kdysi bývaly. To jest tu a tam k velmi pěkným turistickým výhledům (bez vysokých stromů výhledy jistě budou) a pak se konečně navrátí i druhově bohatší rozmanitost.

Tedy přidají se listnáče, které v Brdech kdysi převažovaly. Tím naruší ony stávající monokultury smrku a les bude pestřejší, odolnější a zdravější. Navíc, kůrovec je nemiluje, tedy vrátí přirozeně tohoto broučka do rozumných mezí. Už aby to bylo, pohled na zdecimovaný les je totiž velmi žalostný. 

---

Autor článku: J.K.