Brdské dopadovky: zalesnit? Ponechat? Díl III.

15|3|2018 - Hynek Harvánek

Ptali jsme se vedení CHKO Brdy, zástupců VLS, botanika RNDr. Rudolfa Hlaváčka a geologa RNDr. Václava Cílka, CSc : dopadové plochy Tok, Jordán, jejich účel pominul. Jak s nimi naložit? Zalesnit, vrátit tak do původního stavu, nebo udržte bezlesí?

---

Malá trilogie na téma „Brdské dopadovky: zalesnit? Ponechat?“ (I. díl; II. díl) je u konce. Prostor jsme nyní dali RNDr. Václavu Cílkovi, CSc a Vám. 

Pan Cílek nám potvrdil jeho neměnné pohledy, které jsou nemalou měrou ovlivněny výzkumy již zmíněného pana R. Hlaváčka a dále P. Karlíka.

Abychom pana Cílka a jeho kolegy citovali přesně, ochotně nám svolil čerpat z knihy Střední Brdy hory uprostřed Čech z roku 2015, jejíž je s dalšími kolegy autorem. Jedná se spíše o popsání stavu a možnými výhledy do budoucna.

  

Kniha se osudu dopadovek, ale i samotného vývoje Brd dotýká několikrát a to z různých pohledů. Je to tak, nic není tak jednoduché a přímočaré. Do hry vstupuje změna klimatu, která i do Brd přináší postupné oteplení o cca 2°C. Slovo mírné v tomto případě asi není na místě. 

Výkyvy počasí ve střední Evropě zažíváme již řadu let. Extrémní sucha střídají prudké lijáky se všemi známými dopady. Svou roli sehrává i změna kyselosti dešťů (zmírnění). Silné větry, okus zvěří apod. To vše moc nehraje do not monotypickým jehličnatým kulturám. Zároveň i velké nezalesněné plochy nejsou zrovna typické pro naši přírodu a připravené na tyto změny (nezasahoval-li by do ní již několik století člověk).

Vývoje si jsou vědomi všichni zainteresovaní. Tak se pochopitelně i VLS se změnou skladby lesa intenzivně zaobírají. Téma je to opravdu velké. Neradi bychom se zde pouštěli do odborných tezí, které patří spíše již zmíněným odporníkům. Samotná kniha obsahuje velmi detailní rozbor výše uvedeného, současně i velmi pěkné pojednání o Brdech. Doporučujeme ji.
Pojďme se tedy zastavit u pár stěžejních bodů.

Foto: Hynek Harvánek. Výhled z Houpáku, část DP Jordán.

Citace I.: „Po založení vojenského prostoru a vymýcením rozlehlých dopadových ploch došlo k další změně v poměru lesů a bezlesí: nově vytvořené cílové plochy byly osídleny sekundárními společenstvy, která jsou v současnosti pro místní krajinu charakteristická. S ústupem armády dříve či později zmizí i tato vojensky podmíněná stanoviště a bezlesé plochy se opět pokryjí lesem, pokud nenastoupí udržovací forma managementu. Ironií přírody, která je ve vojenských prostorech běžná, je to, že území nejvíce ničená, např. výbuchy a požáry, bývají zároveň ta přírodně nejhodnotnější, protože v nich přežijí jen neobvyklé druhy.“

Citace II.: „Na dopadových plochách se vyvinula charakteristická společenstva zdejšího vojenského bezlesí: přechodová rašeliniště a sekundární horská vřesoviště. Vřesoviště vznikla jako náhradní biocenóza za původní acidofilní bučiny…v době kácení se zde již vyskytoval kulturní smrčiny. Vznikaly následkem odlesnění, pokračující degradace půd a změny stanovištních podmínek. Při delším nevyužívání armádou rychle zarůstají náletovými dřevinami – břízou a smrkem. Problematickou rostlinou je zde rovněž hasivka orličí (Pteridium aquailium). Zdejší rašeliniště mají značný význam jako jedna z mála zachovalých stanovišť středních Čech. Původní patřila kdysi v Brdech k podstatně více rozšířeným biotopům, většina z těchto lokalit je bohužel v současnosti odumřelá... Rašeliniště cílových ploch mohla vzniknout vykácením zdejších rašeliných smrčin a plošným rozšířením rašelinišť na vhodná stanoviště.“

Citace III.: „Jedinečná společenstva vzniklá historickým vývojem brdské krajiny je třeba usměrňovat, protože bez vhodného udržování se brzy mohou stát jen pěknou vzpomínkou na minulost tohoto kraje... K tomu by měly přistupovat i další požadavky, včetně co největšího omezení odvodňování zdejších podmáčených ploch. Původní vzhled lesních porostů navíc přispěje i k zlepšení kvality místních povrchových vod (méně kyselé pH, méně těžkých kovů) i k lepšímu zadržování srážkové vody vegetací, což by mělo částečně omezit povodňový dopad přívalových dešťů na brdských říčkách.“

Foto: Hynek Harvánek, Houpák (794 m n. m).

A jak to vidíte Vy?

Co nás velmi potěšilo, byl Váš zájem o předešlé díly. A to jak v návštěvnosti našeho webu, tak v diskusích pod články a na různých facebookových stránkách, kde byly články sdíleny. To přeci bylo cílem. Přinést téma, které je natolik odborné, na druhou stranu citlivé a nepřímo se týká každého z nás. Snad Vás články přivedly k zastavení se, načerpání informací a zhodnocení pohledů na věc. Potěšilo nás, že i reakce a diskuse byly vesměs vedeny klidně a smířlivě. Moc si toho vážíme! 

A zde pár Vašich reakcí bez úprav:

- Zalesnovani už znicilo spoustu cenych lokalit. Provest botanicky pruzkum a vyjde li vyskyt.vzacnych rostlin, udrzovat bezlesi. Jinak ale lepe zalesnit pokud ne.

- Vrátit to na púvodni biotop a pak co nejmenši zásahy,nejlepe bezádahovæ zona

- Díky tomu,že to obhospodařovali v minulosti vojáci a veřejnost tam neměla přístup,zachovaly se tam původní druhy rostlin a živočichů.Na to se přichází až dnes.Jsem za to,ponechat tak,jak jsou.Navíc je velkej problém s odstraněním nevybuchlé munice.I když jsme se snažili ji odstraňovat po každých střelbách.

- Nechte jak je válka je na spadnutí bude se hodit

- Ponechat tak jak to je, pro studium biodiverzity je to ideální stav, příroda si poradí.

- Nechat tak jak to je,je tam nádherně.

- Rozhodně nechat, uvidíme co se bude dít! :)

- Nechat to na prirode....sama si poradi nejlip.

- já osobně bych to nechal,časem to zaroste stejně samo a tak aspoň tam jsou hezký planiny se super výhledem :)

- Zalesnit

- A zničit vše, co tam nyní roste a žije?! Hlavně aby bylo pak kde kácet, ne?!

- Zalesnit místa vypálená a zdevastovaná , jinak nechat , příroda si poradí

- Nechat na přírodě, ať se sama rozhodne

- Nechat, rozhodně nechat, lesů máme proti vřesovištím dost.

- Nabízí to zcela unikátní ekosystém, takže ponechat!!!

- No Rozhodně zachovat... už kuli vřesovišti... Jsou nádherná...

- Je tam unikatni flora a fauna..takze..zachovat 

- No a potom podzim - to je na dopadovkách hodně luxusní záležitost...????????...ale v podstatě celej rok je na Brdech úžasnej..

- Ponechat , břízou se to zalesní samo :-)

- Určitě zachovat bezlesí...

- Nechat to na přírodě

- Houpák nesázet!! když bude les,nebude výhled!:)

- Já bych je nechal v jakém jsou stavu. Bude to naopak zajímavé jak to příroda vyřeší.

- Ponechat, příroda sama nejlépe ví, co je pro ni nejlepší.????????????????

- Ponechat. Tento biotop je unikátní!

   -  i u Stalingradu byl unikátní biotop......

- Nechat v tomto stavu.

- Ponechat. Neznám místo v ČR, kde je takto krásné vřesoviště s brusinka a zároveň je zde nádherný výhled.

- Samozřejmě, že ponechat. Kdo to neví, je to obsažené už v návrhu managementu CHKO. V současnosti se jedná o nejvzácnější brdské biotopy vůbec. Tolik naprosto v kostce.

- Rozhodně ponechat. Míst, kde výhledy hyzdí nevzhledná smrková monokultura, je v ČR víc než dost

- Nechat přírodě a času.

- Ono to neustále narušované bezlesí v těch místech je asi nejhodnotnější území celých Brd.

- Určitě ponechat. Jen je do budoucna důležité rozhodnout jakým způsobem se o ty nezalesnene plochy starat, aby znovu spontánně nezarostly. Dokázal bych si představit, že by ty prostory mohli být částečně udrzovany pomoci regulované pastvy dobytka, který by porosty prirozene narušoval. Na druhou stranu by to zase znamenalo větší přísun živin, na které jsou především rostliny velice citlivé. Takže určitě nezalesňovat, spíš nějakým způsobem zkusit napodobit to narušování, které tam způsobovala armáda.

Foto: Hynek Harvánek. Inverze pod Tokem.

A náš závěr?

Již bychom se v mnohém opakovali. Tedy alespoň krátce: jako laici se vzhledem k vlastním pocitům a různým střípkům z mozaiky přikláníme k částečné regulaci. Není dle nás žádoucí držet za každou cenu rozsah ploch ve 100 %. Především nás ovlivňuje nutnost navrátit Brdům schopnost zadržování vody v krajině. Obnova původních porostů a rašelinišť. Nejspíše není ani v silách AOPK udržet bezlesí dopadových ploch na stejné úrovni jako dnes, ač je péče o tyto lokality pochopitelně jedním z bodů „Plánu péče o CHK Brdy na období 2016 – 2025“.

Čím dál více tíhneme k vhodnému a citlivému kompromisu, který na jedné straně v rozumné míře zachová nově vzniklou vřesovištní parádu s dalšími druhy rostlin, živočichů s neopakovatelnými výhledy do krajiny, ale současně z části vrátí Brdům i jejich Baštinu.

 

(hyh)