Brdské dopadovky: zalesnit? Ponechat? Díl I.

21|2|2018 - Redakce ObjevBrdy.cz

Ptali jsme se vedení CHKO Brdy, zástupců VLS, botanika RNDr. Rudolfa Hlaváčka a geologa RNDr. Václava Cílka, CSc : dopadové plochy Tok, Jordán, jejich účel pominul. Jak s nimi naložit? Zalesnit, vrátit tak do původního stavu, nebo udržte bezlesí?

Inzerce

---

Psal se rok 1920. V parlamentu byl předložen návrh na vyhlášení Národního parku Brdy. Ano, již bezmála před 100 lety krajina v srdci Čech poutala pozornost a zájem uchovat to nejcennější, co naše příroda nabízí. Avšak vývoj v Evropě, který postupně vyústil v II. světovou válkou, znamenal v roce 1924 stop těmto snům.

Priority se přelily a bylo jasné, že armáda potřebuje dělostřeleckou střelnici. Přesun ze slovenských Malacek byl nejen strategicky výhodným krokem, ale zároveň se jednalo o lokalitu s minimálním dopadem na výkup pozemků.

Foto: Hynek Harvánek - hustý to porost čekal na dřevorubce. Současné okolí toku.

Nad původním návrhem napříč centrem Brd vykácet 23 km pruh o šířce 0,5 km se nejen dnes ježí všechna srst na těle. Jak je známo, záměr vytvoření střelnice vyvolal velkou vlnu nevole. Nejen místní lidé se zapojili do protestních shromáždění a dalších aktivit. Celorepublikově se zvedla vlna v odborných kruzích, mezi laickou veřejností a mezi umělci.

Veškerá aktivita vyzněla naprázdno, respektive momentální potřeby státu přehlušily ochranu přírody. 19. 4. 1926 byla realizace střelnice schválena. Dřevorubci z východního Slovenska a Podkarpatské Rusi (zůstaly nám názvy U Rusínské boudy, Rusínská cesta) vykonali své a již 19. 5. 1930 se v Brdech ozvala první dělostřelecká střelba.

Foto: Hynek Harvánek - okolí Toku a Jordánu stále ukrývá vzhled připomínající původní Baštinu

Brdy se za těchto 100 let velmi změnily. Původní Baštinu připomínají již jen ostrůvky rašelinišť a hustých porostů například právě v okolí Toku či Jordánu. Tím jistě mnohého z Vás napadne otázka, co s dopadišti dnes? Jejich hlavní účel, tedy střelnice pro vojsko již pominul. Je třeba zachovat uměle vytvořené bezlesí v těchto místech? Je čas vrátit přírodě její původní vzhled? Nebo bylo naopak odlesnění těchto míst jedním z mála lidských zákroků do přírody, který dal po čase vznik přírodnímu unikátu, který je třeba chránit?

Foto: Hynek Harvánek - spodní (východní) část dopadové plochy Tok. V pozadí Dubová hora, Malá a Velká Třemošná.

V podobném duchu jsme se optali nejpovolanějších. Ředitele CHKO Brdy pana Mgr. Bohumila Fišera, pana ing. Václav Pernegera z VLS, botanika Hornického muzea v Příbrami pana RNDr. Rudolfa Hlaváčka a geologa RNDr. Václava Cílka, CSc. A to ne za cílem případné konfrontace různých pohledů, ale opravdu čistě najít správnou cestu. V následujících třech dílech se s reakcemi seznámíme.

V neposlední řadě, je zde prostor pro každého z Vás. Jak vnímáte případné zalesnění, tedy uvedení do původního stavu? Prostor pro názor naleznete v diskuzi pod článkem, nebo na našich Fb stránkách.

Pojďme tedy za odpovědí, co s dopadovkami?

 Správa CHKO Brdy

- Vyjádření jsme bohužel neobdrželi. 

 Vojenské lesy a statky ČR, s.p.

- Rozhovor s panem Ing. Pernegerem z divize Hořovice jsem přinesli nedávno. Shrnuje zde rok 2017 z pohledu péče o les a současně se vyjadřuje právě k dopadovým plochám. Jako správný "lesák" se nebrání návratu k původní podobě. Současně naprosto ctí přírodní unikát, který zde za celé století vznikl. Oficiální stanovisko VLS jsem obdrželi od tiskového mluvčího pana Jana Sotony: "Dopadové plochy v Brdech jsou z hlediska ochrany přírody vzácnými biotopy, jejich existence a stav byly v době rušení vojenského újezdu jedním z hlavních důvodů vyhlášení CHKO. My z toho důvodu plně respektujeme stanoviska a postupy orgánů ochrany přírody." Děkujeme za reakci a spolupráci.
 
V dalším díle Vás seznámíme s velmi detailním a poutavým čtením od botanika pana RNDr. Rudolfa Hlaváčka. Rozhodně je nač se těšit.

(hyh)