Blíží se astronomické jaro a s ním pomyslná botanická sezóna v bývalém VÚ Brdy

14|3|2024 - Karel Urban

Ač si to někdy nechceme připustit, střední Brdy prošly v uplynulých 90 letech dramatickou proměnou, související s masivním odlesněním cenných ploch a následnou vojenskou činností, která se zákonitě podepsala i na výskytu a četnosti botanických druhů, včetně dopadu na lesnickou činnost, která s touto problematikou přímo souvisí.

Inzerce

---

Ta byla v období od 50 let minulého století až do konce základní vojenské služby silně omezena, protože široká ochranná pásma dopadových ploch byla po většinu roku uzavřena i pro lesní hospodáře a proto nebylo možné systematicky hospodařit jako např. Lesy České republiky v jižní části Brd, mimo území VVP.

Ostatně, lesy plnily primárně ochrannou funkci vojenského újezdu, zejména dopadových ploch (lesy zvláštního určení) a hospodaření ve vojenském újezdu bylo pochopitelně, vzhledem k výše uvedenému, v Brdech až druhotnou záležitostí.

V roce 2008 byly ve vojenském újezdu vyhlášeny první evropsky významné lokality, kdy na základě smlouvy mezi Újezdním úřadem vojenského újezdu Brdy a vlastníky pozemků (VLS Hořovice, VUSS Plzeň) začaly být managementovány lokality, které s výrazným omezením výcviku ve vojenském újezdu začaly masivně zarůstat (dřeviny, třtina křovištní) na úkor řady botanických druhů.
Kosením, výřezy a později pastvou byl nastartován pozitivní proces obrody pro řadu botanických druhů, především na bez lesních lokalitách.

Obrázek: denivka žlutá, poblíž mendrů Klabavy, nepůvodní druh.

Na druhé straně je potřeba konstatovat, že z ochrany přírody se stal především byznys jako každý jiný. Např. pastva skotu, koz a ovcí v oblasti bývalé obce Padrť a Záběhlá nebo na Vystrkově poblíž Jinec sice vzbudila nadšení veřejnosti, nicméně AOPK ČR musela za 12 měsíců pastvy na těchto lokalitách zaplatit cirka 1,5 mio Kč a to ještě předtím musela lokalitu připravit mechanickými zásahy (výřezy) v částce řádu statisíců korun.

Je tedy otázkou, jak dlouho bude Česká republika ochotna financovat tyto projekty, které když se nebudou pravidelně opakovat, tak vynaložené finanční prostředky přijdou vniveč.
Je tedy na místě si postesknout, že naše legislativa neumožňuje tzv. řízené vypalování ve vhodném období, které by přišlo výrazně levněji a účinněji.

Obrázek: kosatec sibiřský

Na co se tedy můžeme v Brdech těšit?

Brzo se již objeví dřípatka horská, v úpatí vrchu Palcíř nebo při cestě mezi zámečkem Tři trubky a vojenským zařízením Amerika. Kdo je zvyklý na přepálené fotografie ze sociálních sítí bude zklamán a pravděpodobně tuto poměrně „nenápadnou kytičku“ v reálu mine bez povšimnutí.

V druhé půli května se objeví první kosatce sibiřské, které zhruba před 10 lety díky pravidelným managementovým opatřením významně expandovaly, především na Hrachovišti nebo v oblasti Padrtě a Záběhlé. Najdeme je i na méně známých místech, jako je pobřeží Lázského nebo Pilského rybníka.

Vedle brdské klasiky, jako je např. rosnatka okrouhlolistá, suchopýr pochvatý,  porosty brusinek a borůvek, nebo vřes obecný, můžeme narazit i na méně známé druhy. Na Octárně, na jediném místě v ČR, se vyskytuje vzácný orobinec stříbrošedý. Na Hrachovišti se vyskytuje velmi vzácný hořec hořepník, v údolí Podlužského potoka můžeme narazit na zvonečník hlavatý nebo prstnatec májový nebo ohrožený kozlík dvoudomý. Na svazích Koníčku nás může ohromit lilie zlatohlavá, na Toku můžeme objevit klikvu bahenní.

Obrázek: Geobotanická mapa Brd (M 1:100 000)

To je jenom velmi malý výčet botanických druhů, které se v Brdech vyskytují.
Brdy jsou z hlediska botanického, i v proměnách času, který si v Brdech vybral svoji daň, stále atraktivní a mají návštěvníkům co nabídnout. Ale nezapomeňme na to, že tyto krásky můžeme pouze obdivovat a ponechat je svému osudu.

Autor: Karel Urban, bývalý pracovník Správy CHKO Brdy a před tím vedoucí Stavebního úřadu ve Vojenském újezdu Brdy

(Kau)