Inzerce

Struhy na Březových Horách na skice Karla Hojdena

8|1|2024 - Redakce ObjevBrdy.cz

* Vodní dílo Struhy, které přivádělo brdskou vodu z Pilské a Lázské nádrže na Březové Hory, k důlním šachtám, ztvárnil ve své grafice březohorský rodák Karel Hojden. * Pan Petr Vitásek v FB skupině Březové Hory publikoval tuto krásnou grafiku tehdejších Březových Hor. * Nádherné, děkujeme!


Struhy na Březových Horách na skice Karla Hojdena

Karel Hojden, Struhy

 

Klikatící se Struhy před Březovými Horami. FB skupina Březové Hory, publikováno p. Petrem Vitáskem.
Nedatováno.


Kdo byl Karel Hojden?

Karel Hojden (11. října 1893, Březové Hory – 5. května 1975, Příbram) byl český grafik, malíř, ilustrátor, pedagog.

Narodil se jako páté dítě manželů Františka Hojdena (1848 Kašperské Hory – 1916 Březové Hory) a jeho ženy Marie, rozené Pilousové (1855 Nová Hospoda u Příbrami – 1933 Příbram).
Obecnou školu začal studovat v roce 1900. V Příbrami vystudoval měšťankou školu. V roce 1908 odejel do Prahy, kde navštěvoval soukromou školu malířství ve Vinohradech, žák Jana Minaříka.

V letech 1909–1912 studoval na Umělecké-průmyslové škole v Praze.
Na studiích jej podporovaly jeho sestry. V letech 1913–1921 studoval na Akademii výtvarných umění u Maxe Švabinského (1873–1962). Studium bylo přerušeno první světovou válkou. V roce 1915 byl odveden. S Rakousko-uherskou armádou byl v Dalmácii, později převezen do lazaretu v Čechách. Po válce na vlastní žádost prodloužil studium u Maxe Švabinského a studium ukončil v roce 1921. V době studia v roce 1919 obdržel povolení Báňského úřadu ke vstupu do dolů horního závodu v Příbrami.

Hlávkovo stipendium, které obdržel v roce 1919, mu umožnilo vydat se na studijní cesty do Paříže a Itálie, v letech 1923–1924 získal druhé stipendium a vydal se opět na cestu do Paříže, kde se seznámil s Františkem Kupkou (1871–1957).

Po návratu se vydal na studijní cestu na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Po dokončení studií v roce 1921 působil v Praze a v roce 1922 v Dvoře Králové u svého mecenáše Zlatníka. Pak jako pedagog gymnasia v Hlučíně 1923, na měšťanské škole v Třinci a gymnasiu v Českém Těšíně.

V 1929 vrátil do Příbrami a krátce působil jako učitel kreslení na gymnáziu v Městských (Jiráskových) sadech a pak jako samostatný výtvarník. V padesátých letech 20. století jeho grafické listy byly součástí Putovní výstavy české grafiky ve Vídni, Švýcarsku, Švédsku a Finsku.

 

Dílo Karla Hojdena

Soupis jeho díla obsahuje na tisíc kreseb a grafických prací. Věnoval se hornické tematice, portrétování a ilustracím knih (např. sbírka Strž autora Fráni Kučery, román Havíři Františka Zpěváka a kniha textů věnovaných hornickému kraji Po stopách utrpení a slávy hornictva na Příbramsku Karla Valty).

Ilustroval časopis Svatá Hora. Zpracovával i témata biblická, která byla veřejnosti představena až v roce 1990.

* grafický cyklus Havířské písně 1930–1966 cyklus vznikal 35 let
* 6 litografických listů havířů v kroji 1930–1933
* grafický cyklus Hornické písně 1938–1954
* portréty v rodině továrníka Zlatníka ve Dvoře Králové
* výzdoba kostela sv. Prokopa na Březových Horách
* knižní ilustrace (7)
* lepty (119, z toho 35 s hornickými motivy)
* suchá jehla (77, z toho 14 s hornickými náměty)
* akvatinta (15, 3 z toho s hornickými motivy)
* mezzotinta (12, z toho 1 s hornickým námětem)
* litografie (74, z toho 17 s hornickými náměty)
* kresby (381, z toho 80 s hornickými náměty)
* plakáty (13,z toho 5 s hornickými náměty)
* ex libris (111/116, z toho 11 s hornickými náměty).

Zdroj: Wikipedie

Diskuze

Průměrné hodnocení: 100%

Muži: 100% | Ženy: 0% | Rodiče: 0% | Chodec: 100% | Běžec: 0% | Cyklista: 0% | In-linista: 0% | Lezec: 0% | Běžkař: 0%

Líbil se Vám tento článek? Rádi byste něco doplnili?

Karel Urban | | Muž | Chodec

Jedná se o plakát, technika kamenokresba (litografie), tisk Jan Lánský, Březové Hory, výjev z místa, kde je dnes zahrádkářská kolonie Baník, horní část, zhruba pod benzínovou pumpou (původně Benzina). Mistr si pochopitelně Březové Hory trochu "rozbalil". Vpravo jsou ještě zaznamenány 2 komíny strojovny dolu Prokop, což byla březohorská rarita. Hojdenova grafika se sociálními tématy není stále dostatečně oceněna, především v Příbrami, kde se mu nedostalo do dnešního dne stálé expozice, což považuji za ostudu. Jinak výjevy z březohorských dolů zachytil na svých fotografiích také světoznámý fotograf a později malíř František Drtikol, mimochodem jeho stálá expozice bude také postupně v příbramské galerii upozaděna ...... Inu, Příbram zaujímá na scéně kulturního kanibalismu přední pozice a její úroveň v oblasti kultury již dávno nepřipomíná kdysi známé podbrdské Athény.

Vyhledávač tras
Počasí v brdech