20|7|2021 - Redakce ObjevBrdy.cz
Poklidné, prázdninové, slunečné, dovolenkové úterní dopoledne ani v nejčernějším snu neavizovalo, že by se mohly Brdské hory stát hlavním tématem celodenního dění v Česku. Bohužel, krátce po 10-té hodině dopolední se tomu tak stalo.
Poklidné, prázdninové, slunečné, dovolenkové úterní dopoledne ani v nejčernějším snu neavizovalo, že by se mohly Brdské hory stát hlavním tématem celodenního dění v Česku. Bohužel, dnes krátce po 10-té hodině dopolední se tomu tak stalo.
Nedaleko Padrťských rybníků došlo k výbuchu a během chvilky došlo k bleskovému "přebírání" poměrně strohých, nejasných zpráv (až 7 zraněných osob) jinými deníky a novinami. I nám co chvíli zvonil telefon se žádostí o podrobnější komentář. Striktně a korektně jsme odmítli komentovat cokoliv, u čeho jsme nebyli. Proto tu ani nyní nebudeme šířit senzace, ale pokusíme se vše uvést do příčinných souvislostí.
Proč?
Protože se tu předbíhají nejrůznější destinační agentury (co si budeme namlouvat, kvůli přisátí se k nejrůznějším veřejným dotacím a plnění jakési služby veřejnosti, o kterou lidé příliš nestojí) a málokdo z těch, co mají k tématům co říci, nešíří onu základní osvětu. Tak se o ni na našich stránkách pokusíme alespoň my (děkujeme předem za případná sdílení).
Foto: Nikdo se nemůže vymlouvat, že nevěděl.. Obrázek: ObjevBrdy.cz
Na počátku by mělo jasně zaznít toto: lidé obecně (a my Češi obvzvláště) rádi bagatelizujeme problémy a rádi podceňujeme nejrůznější nebezpečí obecně. Máme to prostě v krvi, předchozí desetiletí nesvobody nás naučilo "učit se za pochodu" a spoléhat se na to, že to nakonec stejně všechno dobře dopadne.
Nejviditelnější to bylo ihned po revoluci (r. 1990-1994), kterak například Češi dobývali nejvyšší horu italských Dolomit Marmoladu (3.343 m) v tesilkách a polobotkách, bez maček i jiné základní ledovcové výzbroje, jen s cepíny v ruce. Anebo v Bernských Alpách se procházeli kamenitými sedly lidé v čínských teniskách nebo dokonce sandálech. Taková to byla kdysi dřevní doba.
Dnes je to jiné, výbavou jsme dávno předběhli západní Evropu a nyní si troufám říci, že v horách jsme se vyrovnali všem alpským neledovcovým zemím i zkušenostmi. A to je dobře. Nicméně červíček pokušení, bagatelizace a podceňování "to je ještě dobrý" je v nás stále pevně zakořeněno.
Máme jej prostě v českých genech. Proč o tom píšeme?
Když svítí sluníčko, vidět je na kilometry daleko, málokoho napadne, co by se asi tak mohlo stát a jaký dramatický průběh by to mohlo mít.
Nicméně pokud přijde silný déšť, krupobití, mlha, jsou Brdy mistrovské v tom, jak snadno tu lze zabloudit a ztratit orientaci. Rázem je ze sandál problém zcela nevhodných bot, trička s krátkým rukávem a kraťasů zdroj životu nebezpečného podchlazení a bez mapy, GPS přijímače (alespoň v mobilu) a offline stažených map problém přežití. A když do toho přijde ještě nějaký ten úraz bez možnosti pohybu, boj o holý život právě začíná.
Ti nejmladší budou jistě kontrovat, že přece mají mobil. Omyl, stále jsou v Brdech poměrně velká místa, kde není GSM signál. Proč? Operátorům se to prý nevyplatí.
A jako historka k pousmání: když i místní dobrovolní hasiči zabloudí, dokladuje to pouze to, co jest psáno výše.
Tak toliko alespoň k tomu, proč i do Brd mít vždy s sebou:
* pevné boty (nejlépe kotníkové pohorky)
* nepromokavou bundu (případně alespoň pláštěnku)
* nabitý mobil, stažené Mapy. Seznam.cz (offline verze přímo v mobilu, který má samozřejmě GPS přijímač)
* alespoň čokoládu jako zdroj energie na nejhorší časy (my nosíme tubu hroznového cukru)
* itinerář své základní trasy: kam jdu, přes která místa, orientační vzdálenosti mezi nimi
Uvidíte, že budete o dost dále, než-li ostatní, nevědoucí.
Brdské hory byly od r. 1928 odlesněny, území využito jako armádní, jinak ještě příměji: střelnice nejrůznějších zbraní a nejrůznějších ráží. Z tohoto titulu zde byl od prvopočátku zakázán vstup. Ten byl dovolen pouze vyhrazeným osobám, na propustku a za konkrétním cílem, kterým rozhodně nebyla turistika.
Výhradně to byli zaměstnanci Armády, lesní správy, vojsko jako takové. Postupně dostávali propustky také místní obyvatelé přilehlých obcí, a to zejména v období růstu hub a lesního ovoce. Brdské hvozdy jinak aktivně hlídala Armáda ČR, potažmo armádní Vojenská policie a to až do konce roku 2015.
Od 1.1.2016, kdy Armáda z Brdských hor oficiálně "odešla", vzdala se legitimně cca 6/7 původní rozlohy Vojenského újezdu Brdy. Ponechala si pouze zbývající 1/7 v prostoru cílové dopadové plochy Brda, nedaleko Jinec, stále aktivního sídla Dělostřeleckého pluku Armády ČR. Toto místo v mapách najdete označené jako Posádkové cvičiště Jince. Ostatní cílové dopadové plochy se staly součástí nově vzniklé, CHKO Brdy.
Avšak tak jednoduché to ani zde nebylo: než se území bývalého Vojenského újezdu Brdy předalo "civilnímu" využití, prohlásila jej Vláda ČR za OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO OBRANU STÁTU (tzv. ODOS). Volně přeloženo: CHKO bude tolerováno pouze do té doby, dokud Armáda opět neprohlásí, že Brdy znovu potřebují. Proto zde platí zcela jiná pravidla, než v kterékoliv jiné civilní oblasti.
To je první důvod, proč místo výbuchu uzavřela Armáda ČR a nikoliv Policie ČR.
Foto: nevybuchlý dělostřelecký granát. Obrázek ObjevBrdy.cz z r. 2015 na CDP Jordán
KDE DOŠLO K VÝBUCHU: na území bývalé Pěchotní střelnice Kolvín.
CO VYBUCHLO: je stále předmětem vyšetřování. Je však pravděpodobné, že šlo o nevybuchlou munici, která ležela a stále leží (!) nejen v prostoru kolvínské střelnice, ale v celém Brdském pohoří.
PROČ TO VYBUCHLO? Samočinnou explozí; při manipulaci s roznětkou; nárazem.. Možností je mnoho, detailněji jistě odpoví pyrotechnici sami.
CO TAM DĚLALI TI LIDÉ? Šlo o armádní pyrotechniky, kteří prováděli další část pyrotechnické očisty území. Ta probíhá postupně od r. 2012 a na starost ji má armádní ženijní prapor.
KOLIK BYLO ZRANĚNÝCH? 2 osoby byly těžce, respektive středně těžce, s devastujícími účinky na končetinách, dále na těle a končetinách s popáleninami. Oba zranění již nejsou v přímém ohrožení života, oba byli transportováni do plzeňské fakultní nemocnice, z toho jeden letecky.
KDO CELÝ INCIDENT VYŠETŘÍ? Protože šlo o armádní území, oba pyrotechnici byli armádní, incident bude vyšetřovat výhradně Vojenská policie.
BRDY NEJSOU VYČIŠTĚNÉ OD MUNICE? Ne, stále bohužel nejsou a nikdy ani nebudou (!)
Proč?
Bývalý vojenský újezd Brdy měl a má tyto dopadové plochy:
- bývalá cílová dopadová plocha TOK (dnes poměrně husté vřesoviště, zde dopadaly zejména dělostřelecké granáty).
- bývalá cílová dopadová plocha JORDÁN (opět husté vřesoviště, březový nálet - zde dopadaly dělostřelecké granáty a cvičily se letecké útoky - odpalování raket na cíl, střelba z leteckých kulometů na terče).
O pádu bitevního vrtulníku na Jordánu si můžete u nás přečíst třeba zde.
- bývalá cílová dopadová plocha PADRŤ, BAHNA (dnes hodně louky, zde dopadaly dělostřelecké granáty, tankové granáty na pevné i pohyblivé cíle).
- bývalá Pěchotní střelnice Kolvín (dnes hodně louky, březový nálet - zde se střílelo z ručních zbraní: pistole, pušky, samopaly, kulomety. Bylo zde i házeliště granátů).
- současná cílová dopadová plocha BRDA (dnes louky, dopadají zde stále dělostřelecké a minometné granáty, házeliště ručních granátů, atp. Tato plocha je stále aktivní, VSTUP je sem přísně ZAKÁZÁN!!)
KDE PROBÍHALA PYROTECHNICKÁ OČISTA? Výhradně mimo zmíněné cílové dopadové plochy. A to pouze tzv. povrchovým sběrem (bez hledání detektory) a to pomocí běžné ženijní rojnice vizuální kontrolou terénu.
KDE NEPROBÍHALA PYROTECHNICKÁ OČISTA? Na všech zmíněných dopadových plochách. Proč? Jednoduše proto, že munice je tam tolik, že by to nebylo bezpečné! Dále na území skal, rybníků, mokřadů, bažin, a tak podobně.
Pouze v prostoru Benešáku (CDP Jordán) se sanovalo tzv. hloubkovým pyrotechnickým průzkumem do 30 cm hloubky pomocí detektorů kovů - na území cca 20m od asfaltových cest (kvůli tomu, pokud by si někdo odskočil do křovíčka na malou). Ostatní území je stále s municí!!!
JAKOU MUNICI LZE V BRDECH NALÉZT? Dělostřeleckou, raketovou, tankovou, minometnou. Dále náboje do pistolí, pušek, kulometů, ruční granáty. Plus navíc munici z 2. světové války po německém Wehrmachtu.
KDE JSOU TEDY NÁVŠTĚVNÍCI BRD V BEZPEČÍ? Výhradně na řádně označených cestách (turistických, cyklotrasách) a asfaltových silničkách, které jsou vizuálně kontrolovatelné. Ostatní místa JSOU RIZIKEM!!!
1. NIKDY NA NIC NESAHAT!
2. Označte okolí nálezu viditelně (triko, mikina..).
3. Pokuste se o přesnou lokalizaci (místo, hora, název lesní cesty, atd.).
4. Oznamte nález telefonicky Policii ČR (158, 112).
5. Místo v dostatečné vzdálenosti kontrolujte, hlídejte, pokud jsou v dosahu další lidé.
6. Vyčkejte příjezdu Policejní nebo Armádní hlídky.
Foto: Petr Eret, ČTK. Reálný Brdský arzenál..
Lidé, než vyrazíte do Brd, přemýšlejte!
Sami jsme několik nálezů ohlásili, Armáda ČR ihned zařídila odklizení a likvidaci munice.
Pokaždé, když vidím jiné lidi oslavně poskakovat uvnitř cílových ploch při sběru borůvek, hub, vysvětluji jim, jak lacino hazardují se svými životy.
Ale je to marný, je to marný, je to marný. Život máte jen jeden, stát se to může i vám. Pokud se budete pohybovat po vyznačených cestách, jste v bezpečí. Pokud však vědomě zamíříte mimo vyznačené cesty, zejména do cílových dopadových ploch, jdete smrti doslova naproti..
Muži: 93% | Ženy: 100% | Rodiče: 100% | Chodec: 90% | Běžec: 0% | Cyklista: 100% | In-linista: 0% | Lezec: 0% | Běžkař: 0%
Skvěle shrnuto!!! ????????????
Přehledný a jasný, tohoto se nikde jinde nedočtete. - a to jsme hledal hodně.
Akorát s tou "tolerancí CHKO" je to trochu složitější. Zákaz vstupu turistům by nebyl problém, to je to poslední, ale další aktivita na území minimálně prvních zón CHKO by nejspíš stejně musela být omezena, resp. kontrolovatelná ve smyslu ochrany přírody, v rámci principu proporcionality. Tedy úplně zpětné zrušení ochrany přírody by už nastat nemohlo a armáda by musela zavést k tomu opatření. Stejně tak ochrana vody.
Jen několik poznámek: Především chválím za vcelku jasná doporučení a rady, jak se v Brdech chovat (pravda, chybí mi tu informace o (ne)možnosti táboření a rozdělávání ohňů, např.) a jak se vybavit na výlet. To jsou věci, které je dobré stále průběžně připomínat. Trochu mi vadí zkreslené interpretace některých opatření – zde mám na mysli především ODOS. Nikoli, že by byl dodatečně vyhlášen – tím bylo území bývalého VÚB od jeho vyhlášení zákonem v r. 1949. (Úprava prvorepubliková a v době okupace byly v tomto směru jiné, proto to nesměšuji). Je k tomu asi dobré uvést následující: ODOS jsou dle dikce § 29, odst. 2 písm.a) zákona č. 222/1999 Sb. „pozemky a stavby, k nimž výkon vlastnického práva státu a jiných majetkových práv státu vykonává ministerstvo (obrany – pozn.aut.) nebo právnická osoba jím zřízená nebo založená“. Protože na území bývalého újezdu dříve i dnes hospodaří podnik VLS,s.p. (a vykonává vlastnická a jiná majetková práva státu“ coby organizace, jejímž zřizovatelem je ministerstvo (obrany), je prostě toto území ODOS. Tím to končí, tak je to jednoduché. Jsou ovšem zcela zcestné až nemístné jakékoli spekulace o tom, že existencí ODOS v Brdech si stát (resp. AČR či MO) vytváří nějaká „zadní vrátka“ pro případ, že by se snad někdy později rozhodl Brdy znovu vojensky využívat. To nemá stát nikterak zapotřebí, neb podle stejného, výše citovaného ustanovení, tentokrát dle odst. 2 písm. c) a d) tak může učinit stát (vláda) prakticky kdykoli a kdekoli v ČR. Nejen v Brdech, ale třeba v Jičíně, kde to je zrovna z nějakého důvodu potřebné. (Zájemci nechť si vyhledají příslušné ustanovení zákona a pozorně si jej celé (§ 29) prostudují). Je to lepší, než spřádat nejrůznější teorie co a proč je či není. A konečně k oné smutné události, která nakonec bohužel skončila úmrtím zkušeného pyrotechnika AČR: Není jisté, zda celý problém někdy AČR podrobně vysvětlí veřejnosti, šetření incidentu pokud vím snad ještě probíhá. Nejsem voják, ani nejsem nikým pověřen k informování veřejnosti, ani jsem žádnou oficiální informaci neobdržel. Nicméně mám jisté důvody se domnívat, že oba pyrotechnici byli přivoláni k likvidaci nalezené munice, jež zřejmě nepatřila mezi běžnou, užívanou k výcviku, ale snad zkušební (a později neschválenou a nezařazenou do výzbroje), k níž není k disposici manipulační metodika, vč. postupu při deaktivaci, a k iniciaci bohužel možná došlo nešťastnou náhodou mj. i proto, že k nakládání s ní zřejmě nebyly k disposici „noty“. Je to riziko povolání a velmi smutná událost. Sám jsem přispěl na účet, zřízený pro dary, které by měly pomoci rodině zesnulého a držím jí všechny palce. Nicméně i s tímto možným rizikem byl jistě dotyčný obeznámen a srozuměn a s jeho vědomím si vybral své povolání. Pro nás ostatní nechť je toto poučením, že se nemusí vyplatit podceňovat předměty s pravděpodobně vojenským určením, na které může kdokoli z nás a kdekoli v Brdech narazit. Nedotýkat se jich a pokud možno jejich nález co nejdříve oznámit – ať už na PČR nebo IZS, ale třeba i zaměstnancům VLS, příslušníkům AČR či pracovníkům Správy CHKO, případně třeba i na OÚ v nejbližší obci, nepodaří-li se nám kontaktovat někoho vhodnějšího.
Podle posledních informací od soudu zveřejněných na Novinky.cz si ten pyrotechnik způsobil svoji smrt rozebíráním ostré střely, tam kde jí rozebírat neměl. pokládal jí nejspíš za neostrou munici a chtěl si jí nechat do své sbírky. Vice v této citaci z výpovědi jeho kolegy: „O jejím nálezu mě neinformoval a pokoušel se ji demontovat na vlastní pěst. Zřejmě přehlédl, že jde o ostrou munici, a snažil se vytočit zapalovač. Dělal to možná z toho důvodu, že střela byla v pěkném stavu a chtěl si ji vzít do své soukromé sbírky, “ pokračoval Duda, který byl v době exploze asi tři metry od kolegy. „Všiml jsem si, že nad něčím klečí. Chtěl jsem se podívat, co tam dělá, a v tu chvíli došlo k výbuchu. Odhodilo mě to, pak jsem po čtyřech odlezl dalších pět metrů, lehl si na záda a začal se kontrolovat, co se mi stalo. Následně mě odvezla záchranka do nemocnice,“ popsal jeho kolega Duda dramatické okamžiky.
21|11|2024 Jan: Po nalezení této trasy vhodné pro kočárky jsme se s rodinou a malým miminkem nadšeně vydali po lesní..
21|11|2024 Radomil Šukač: Nejhoršī