Téma Destinační management. Chceme vše uvést na správnou míru, z mnoha stran již zazněly nepřesnosti.. Díl 2/3

16|2|2017 - Redakce ObjevBrdy.cz

Pro nezasvěcené uvedeme, že se úlohy "rozvoje turismu v Brdech" chtějí zhostit hned dva subjekty z Příbrami a okolí. Nechtěli jsme se stát jen dalším subjektem v řadě, který tomu "nerozumí" v souboji o tuto příležitost, ale rádi jdeme do hloubky a nespokojíme se s tiskovými zprávami. Proto jsme pátrali a pátrali až vypátrali odborníka, jež o destinačním managementu toho ví velmi mnoho. Na toto téma dlouhá léta veřejně publikuje a stál u zrodu několika úspěšných turistických destinací v ČR. Co nám pan M. H. v 2. dílu pověděl?

---

Úvodem

V Brdech i ve středočeské Příbrami je v současné době slovo "destinační" skloňováno snad nejvíce.
Pro nezasvěcené uvedeme, že se úlohy "rozvoje turismu" v našich Brdech chtějí zhostit hned dva subjekty z Příbrami a okolí: Ekologické centrum Orlov (jeho část "Destinační agentura") a právě vznikající "Destinační společnost" pod taktovkou města Příbrami a státní organizace VLS ČR.

Jak jsme již například při recenzi aplikace Brd ukázali, rádi jdeme mnohem více do hloubky než ostatní a nespokojíme se s všeobecnými tiskovými zprávami. Rádi si děláme vlastní názor, proto jsme pátrali, kdo by nám o Destinačním managementu pověděl mnohem více. Nezaujatě, profesionálně. Neuváděl nás od prvopočátku v omyl, ani nás nevtahoval do her, které hrát nechceme.

Byli jsme při hledání tak vytrvalí, že se nám podařilo se spojit s člověkem, který o Destinačním managementu dlouhá léta veřejně publikuje a stál u zrodu několika úspěšných turistických destinací v ČR. Bohužel, jeho podmínka byla, že nezveřejníme jeho jméno. Pověstný "rybníček" turistických destinací v Česku je prý velmi malý, téměř každý se s každým v tomto oboru zná, nechce být profesně dehonestován za to, že poukázal například na chyby jiných, mediální manipulace, aj.

A protože vždy umíme dostát svému slovu, přání autora plně respektujeme a neuvádíme.
Můžeme však prozradit, že pro rozhovor, který bude mít vzhledem k obsahu tři části, jsme museli až do moravské metropole. Z Příbrami a zpět, přes 580 km. Stálo to rozhodně za to a my vynaložených prostředků, ani sil vůbec nelitujeme. Snad brdská a příbramská veřejnost si udělá sama obrázek o tom, jak se věci ohledně Destinačního managementu pro Brdy mají.

Foto: Redakce ObjevBrdy.cz

 

Panu M.H. (pseudonym) jsme dali s předstihem přečíst více než 12 článků, které se objevily v médiích za poslední 2 roky nejen na Příbramsku a které se týkající "destinační agentury či společnosti" - jak kdo chcete. Chtěli jsme zjistit, do jaké míry jsou jejich trzení ohledně pravidel destinačního managementu pravdivá. Zcela jsme společně ignorovali osobní útoky, urážky a dehonestaci konkurenčních subjektů, které se v médiích oboustraně objevily. Zkrátka nechť nám pan M.H. odborně popíše bez osobních vazeb na kohokoliv podstatu Destinačního managementu, případná nebezpečí a konkrétní možnosti.

Pan M.H. nám prozradil, že o problému "Brdy" ví a aktivně jej sleduje. Problém vidí obecně vždy ve financování. V ČR pro srovnání existuje velmi málo projektů, které platí konkrétní - nejčastěji malé až střední - obce a spolky (nejvyšší transparentnost a ekonomický soulad v poměru cena x výkon).
Většinu destinací tvoří větší města, rozsáhlá území bez spolků a občanského zájmu, která jsou navázána na systém nejrůznějších dotací. Převažuje tak problém "přisátí se k dotačním zdrojům, které se ždímou co dají".

V některých lokalitách se již stalo, že zpočátku z bohulibé činnosti s dobrým prvotním záměrem se později stal v první řadě "finanční struk" pro vyvolené. Opusťme však politiku a soukromé zájmy, prezentované nejrůznějšími Mirky Dušíny a pojďme si nechat od skutečného odborníka vysvětlit od základů podstatu Destinačního managementu, který by měl vzniknout (již vznikl?) v našich Brdech.

Aby však nevznikly nejrůznější fámy a dohady: pan M.H. vnímá Destinační společnost, agenturu jako jediné správné systémové řešení rozvoje turismu v Brdech. Pokud odpadne politikaření, existuje skutečný zájem a soulad obcí, funguje destinační management úspěšně.
Důkazem jsou jiné příznivě se rozvíjející lokality v ČR. Uvidíme, jak se to podaří v našich Brdech.

Zajímá vás, co zaznělo v 1. díle? Můžete si jej přečíst tady.

 

 

Díl 2. Přichází první problémy: ne každý se chce rozvíjet.
A taky ten zatracený střet zájmů!

 

V 2. díle si necháme vysvětlit, jaké problémy často u destinačních společností / agentur vyvstávají. Jak se mnozí angažovaní rychle dostávají do střetu zájmů. Jaké musí mít rozhodovací pravomoci, aby to celé fungovalo. A hlavně kompetence, bez nich to nejde.

 

Redakce ObjevBrdy.cz: Pane M.H, prosím, v minulém díle jsme se věnovali vysvětlením pojmů.
Představme si, že jsme Destinační společnost/agenturu založili (dále DS/DA, ať to nepíšeme milionkrát). Jaké potíže nás mohou čekat? Jaké zkušenosti máte vy?

M.H.: Rozvoj cestovního ruchu (CR) ve vašem regionu nemusí být vždy výhodný nebo žádoucí pro všechny subjekty, které v regionu působí a dokonce se mnohdy může více či méně dostávat do přímého střetu s jejich zájmy, resp. s úkoly, které jsou povinny například i ze zákona plnit.
Typicky to bývá s orgány ochrany přírody, orgány státní památkové péče, lesními hospodáři, některými průmyslovými podniky, správci komunikací, ale i s jednotlivými občany a jejich sdruženími, spolky a občanskými iniciativami.

V těchto případech také DS/DA představují pro všechny tyto vyjmenované subjekty reprezentativního a silného partnera v jednáních, jejichž smyslem je nalézt pro všechny zúčastněné a dotčené strany přijatelná řešení vzájemných problémů, třeba (a to bych doporučoval) i smluvně podložená. Dlouhodobá praxe dokazuje, že právě DS/DA jsou schopny v takových jednáních obstát a dosáhnout pro všechny přijatelných kompromisů spíše, než jednotliví a izolovaní aktéři v CR (jak jsem sledoval u vašeho problému "běžkaři v Brdech").

DS/DA se stávají vyvažující silou ve veřejném prostoru, v němž hájí zájmy CR, jeho rozvoje a zájmy těch, kteří na něm profitují, vůči zájmům jiným, pro něž může CR představovat nějaký problém, nebo je pro ně přímo nežádoucí. Tak to vidím u vás, zejména se správcem lesa.

Na závěr také zmíním, že můžete lehce narazit také na obce, které mají k Brdům co říci, ale rozvíjet se nechtějí. Díky například nezájmu vedení obce, nezájmu jejich občanů, se může stát (a takové případy znám), že vzniknou jakési izolované ostrůvky bez rozvoje. Až za několik let, kdy poznají výhody sdružení a rozvoje CR je jejich připojení sice možné, ale není již možné jejich plné začlenění. Lidé se prostě naučí jezdit jinam. Na toto by obce měly myslet a dobře uvážit všechna pro i proti a nebát se rizik, ostatně ta jsou dnes všude. Naskočit do rozjetého vlaku jde, ale lehce lze z něj také vypadnout, pokud se nebudete dostatečně silně držet.

 

Redakce ObjevBrdy.cz: Zmínil jste střet zájmů, který vnímáme i my v Brdech, je u nás skutečně reálný. Nevíme, zda-li se tomu dá vyhnout, přece jen nejsme milionové město, ale město s 35 tisíci obyvateli. Jak se těmto problémům vyhnout?

To je poměrně jednoduchá věc na papíře, složitá u osobních jednání. Už samotné zakládací dokumenty by měly vyloučit tu účast subjektů, z jejichž povahy je zřejmý a nutný střet zájmu s posláním DS/DA. Je to v zájmu vnitřní jednoty celé organizace a hlavní schopnosti plnit své úkoly.
Nikdy však nelze vyloučit, že kterýkoli člen DS/DA se může v konkrétní situaci ocitnout ve střetu zájmu s posláním, úkoly a cíli destinace. I na tuto eventualitu musí základní dokumenty (např. stanovy, jednací řád, apod.) pamatovat.

V případě hlasování je povinen takový člen svůj střet zájmů ohlásit a nehlasovat, případně je každý povinen/oprávněn na tuto skutečnost veřejně upozornit a člen ve střetu zájmu musí být z konkrétního hlasování vyloučen. Předsedající by tedy měl být povinen vždy zkoumat již před samotným hlasováním, zda některý z hlasujících není ve střetu zájmu a veřejně to na místě prezentovat.

Pokud se to řešit nebude a bude takový subjekt hlasovat, nemůže to dopadnout dobře a v budoucnu to vede k rozkolům a hromadění problémů, které se později nemusí podařit ustát. To je potřeba zdůraznit a opravdu zjistit, jaké ony subjekty mají skutečnou motivaci: skutečně rozvíjet region? Nebo ovlivňovat území ve svůj konkrétní osobitý prospěch? Ale nepředbíhejme, jistě se to u vás ukáže, jako se to ukázalo jinde.

 

 

Odborník varuje: pozor na politiky, neodborníky a rozdávání funkcí z kamarádství!

 

Redakce ObjevBrdy.cz: jak je to pane M.H. s funkčností a rozhodovacími pravomocemi?

Velmi citlivou otázkou může být postavení jednotlivých členů v DS/DA z hlediska jejich vlivu na činnost celého navrženého destinačního managementu. DS/DA je subjekt působící ve velmi dynamickém prostředí cestovního ruchu a výsledky jeho činnosti mají zásadní dopad na ekonomiku jeho členů, a dokonce i všech obyvatel regionu, v němž působí. DS/DA je tedy i hospodářskou firmou svého druhu.

Ačkoli sama se spíš jen výjimečně zapojuje do praktické hospodářské aktivity, její činnost však region velmi významně ovlivňuje. Aby byl přínos DS/DA jednoznačně pozitivem pro ekonomiku celého regionu, musí se jednat o subjekt operativní, pružný, schopný rychle a účinně reagovat na měnící se podmínky. Nemůže si dovolit být pouhým exkluzivním diskusním klubem přátel, jak se bohužel často stává v organizacích, vytvářených větším počtem místních samospráv. Takový subjekt nepřináší žádný užitek, zato je schopen způsobit regionu nedozírné škody.

Zde narážím na to (ze svých zkušeností), že se často do DS/DA dostanou lidé, kteří problému rozvoje CR vůbec nerozumí. Jsou např. známí pana, paní XY, případně jsou někde nadbyteční a vybrané organizace je potřebují někde "udat". DS/DA se k tomu zcela nabízí, nicméně platí, že budoucí dopady na region jsou katastrofální. Tím, že rozvoji CR nerozumí, mohou napáchat obrovské škody a znechutit práci jiných lidí, kteří pro region pracují třeba zadarmo. A to nemluvím o nejrůznějších regionálních politicích a jejich často nesmyslných politických zadání.

Tím se dostáváme k organizační struktuře, kde zásadní význam náleží výkonné složce, tedy samotnému destinačnímu managementu. Nemusí jít o nijak početně silný aparát (u vás bych vzhledem k velikosti celých Brd viděl např. max. 5 osob v úzké radě), pozornost je však třeba věnovat jeho odborným schopnostem a osobnímu nasazení. Zkrátka by to byli nejlépe srdcaři, protože tam je to vidět nejvíce.

A také tomu, aby mohl výkonný orgán, tedy samotný management samostatně působit a zasahovat v potřebné intenzitě vždy, kdy je toho třeba. Je tedy nutné poskytnout výkonnému orgánu maximální prostor. Neměl by být omezován třeba i dobře míněnými, ale neodbornými zásahy „politického“ vedení destinace a tím, jak se toto vedení obtížně, zdlouhavě a tím i neefektivně rozhoduje. 

Foto: Redakce ObjevBrdy.cz

 

Redakce ObjevBrdy.cz: Obávám se, že taková rizika jsou i u nás a čas ukáže, jestli jsme se mýlili. Jak tedy u nás v Příbrami vytvořit úspěšný model DS/DA?

Existuje několik úspěšných modelů. Zřejmě skutečně nezáleží tolik na právní formě, jako především na operatibilitě organizace, schopnostech a kvalifikaci výkonného orgánu (srdcaři) a prostoru (kompetencím), který má ve své činnosti k dispozici.

Čím omezenější jsou jejich kompetence, čím více je omezován nejrůznějšími vnitřními pravidly nebo individuálními zájmy jednotlivých členů destinace, tím je úspěšnost DS/DA při plnění jejích úkolů menší. Jak už jsem vám nastínil, velmi negativně se může do činnosti destinace promítnout příliš široké „rozkročení“, kdy zájmové území zahrnuje regiony s výrazně odlišnými potřebami a podmínkami, nebo naopak je z velkého kompaktního celku vytrženo a operuje pouze ve svém omezeném území.

Pro to, zda bude mít DS/DA šanci úspěšně plnit své poslání, je klíčové správně vymezit území, kde má působit. Nemusí být tak důležité, zda jde o území jednotné z hlediska administrativně-správního dělení (v některých případech však právě to může sehrát zásadní roli), ale již zmíněný turistický potenciál daného území, jeho silné i slabé stránky, potřeby a možnosti – a také úroveň jejich realistického a objektivního poznání a ztotožnění se s nimi v rámci regionu.
Formálně bývá zájmový region vymezen katastry obcí, které vstupují jako členové do DS/DA, ale není to podmínkou. Tou naopak by mělo být dostatečně přesné a konkrétní vymezení zájmového území.

 

Redakce ObjevBrdy.cz: Ano, to chápu. Tady je to ale vždy spojeno s velkou politikou, alespoň co sleduji média, je vidět, že ne vždy jsou všichni naklonění tomu ideálnímu řešení. A co ony kompetence?

Zásadní otázka, která podle mého názoru patří mezi ty, které činí nejvíce potíží a trablí.
DS/DA vzniká na základě dobrovolnosti vstupu a členství. Tuto podmínku je třeba dodržet a ode všech respektovat. Rozhodovací pravomoci a možnost ovlivňovat chod destinace by měly vycházet ze dvou principů, z hlediska pohledu práva pak zejména z principu spravedlnosti a z principu odborné způsobilosti.

Největší potíže zřejmě představuje právě princip spravedlnosti. Do DS/DA vstupují nejrůznější subjekty s rozdílnými zájmy a potřebami a také možnostmi. Vždy jsou a budou i u vás klíčovou otázkou finance – a tím i to, jak se svými vlastními prostředky členové destinace na její existenci a fungování podílejí. Praxe dokazuje, že destinace zpravidla nakládá s prostředky, kde vlastní příspěvky členů tvoří jen menší až téměř zanedbatelnou část disponibilních prostředků.

Podle jakého klíče stanovit výši příspěvků členů?? Případ se od případu liší, výše příspěvku by měla být nepochybně motivační, ale nikoli likvidační. Jiné možnosti mají například obce, jiné podnikatelské subjekty, jiné zájmová sdružení a zcela jiné třeba i jednotlivé osoby (i ony mohou teoreticky být členy DS/DA, pokud tomu nebrání vnitřní pravidla organizace). Většinou se tedy stanoví rozdílná výše příspěvku pro jednotlivé typy členů.

 

Shrňme to nejdůležitější na závěr:

 

* ne každá obec se chce rozvíjet, některým obcím dokonce může vyhovovat stávající bída 
* velké riziko je střet zájmů uvnitř destinační společnosti / agentury - tady bych upozornil, že ve vašem případě zájmy správce lesa jsou protikladem rozvoje cestovního ruchu (čas a spory ukáží, jak vám to bude fungovat/nefungovat)
* destinační společnost / agenturu musí vést odborníci. Neodborníci dosazení politiky či rozdávání funkcí výměnou za jiné prebendy silně poškodí rozvoj regionu a ohrozí jeho jméno.
* na začátku je nutné správně zvolit území. Příliš rozsáhlé území s různým vývojem a kulturou znamená vysoké riziko "rozdrobení peněz" a spory. Příliš malé území může naopak během krátké doby zcela vyčerpat svůj potenciál.

---

Pane M.H. prozatím vám děkujeme. Na co se můžeme těšit v 3. díle?
Otevřeme poslední citlivé téma: nejrůznější podnikatelské zájmy s dotacemi a váš interpretační plán.