Téma Destinační management. Chceme vše uvést na správnou míru, z mnoha stran již zazněly nepřesnosti.. Díl 1/3

7|2|2017 - M.H. a Redakce ObjevBrdy.cz

Pro nezasvěcené uvedeme, že se úlohy "rozvoje turismu v Brdech" chtějí zhostit hned dva subjekty z Příbrami a okolí. Nechtěli jsme se stát jen dalším subjektem v řadě, který tomu "nerozumí" v souboji o tuto příležitost, ale rádi jdeme do hloubky a nespokojíme se s tiskovými zprávami. Proto jsme pátrali a pátrali až vypátrali odborníka, jež o destinačním managementu toho ví velmi mnoho. Na toto téma dlouhá léta veřejně publikuje a stál u zrodu několika úspěšných turistických destinací v ČR. Co nám pan M. H. pověděl?

---

Úvodem

V Brdech i ve středočeské Příbrami je v současné době slovo "destinační" skloňováno snad nejvíce.
Pro nezasvěcené uvedeme, že se úlohy "rozvoje turismu" v našich Brdech chtějí zhostit hned dva subjekty z Příbrami a okolí: Ekologické centrum Orlov (jeho část "Destinační agentura") a právě vznikající "Destinační společnost" pod taktovkou města Příbrami a státní organizace VLS ČR.

Jak jsme již například při recenzi aplikace Brd ukázali, rádi jdeme mnohem více do hloubky než ostatní a nespokojíme se s všeobecnými tiskovými zprávami. Rádi si děláme vlastní názor, proto jsme pátrali, kdo by nám o Destinačním managementu pověděl mnohem více. Nezaujatě, profesionálně. Neuváděl nás od prvopočátku v omyl, ani nás nevtahoval do her, které hrát nechceme.

Byli jsme při hledání tak vytrvalí, že se nám podařilo se spojit s člověkem, který o Destinačním managementu dlouhá léta veřejně publikuje a stál u zrodu několika úspěšných turistických destinací v ČR. Bohužel, jeho podmínka byla, že nezveřejníme jeho jméno. Pověstný "rybníček" turistických destinací v Česku je prý velmi malý, téměř každý se s každým v tomto oboru zná, nechce být profesně dehonestován za to, že poukázal například na chyby jiných, mediální manipulace, aj.

A protože vždy umíme dostát svému slovu, přání autora plně respektujeme a neuvádíme.
Můžeme však prozradit, že pro rozhovor, který bude mít vzhledem k obsahu tři části, jsme museli až do moravské metropole. Z Příbrami a zpět, přes 580 km. Stálo to rozhodně za to a my vynaložených prostředků, ani sil vůbec nelitujeme. Snad brdská a příbramská veřejnost si udělá sama obrázek o tom, jak se věci ohledně Destinačního managementu pro Brdy mají.

Foto: Redakce ObjevBrdy.cz

 

Panu M.H. (pseudonym) jsme dali s předstihem přečíst více než 12 článků, které se objevily v médiích za poslední 2 roky nejen na Příbramsku a které se týkající "destinační agentury či společnosti" - jak kdo chcete. Chtěli jsme zjistit, do jaké míry jsou jejich trzení ohledně pravidel destinačního managementu pravdivá. Zcela jsme společně ignorovali osobní útoky, urážky a dehonestaci konkurenčních subjektů, které se v médiích oboustraně objevily. Zkrátka nechť nám pan M.H. odborně popíše bez osobních vazeb na kohokoliv podstatu Destinačního managementu, případná nebezpečí a konkrétní možnosti.

Pan M.H. nám prozradil, že o problému "Brdy" ví a aktivně jej sleduje. Problém vidí obecně vždy ve financování. V ČR pro srovnání existuje velmi málo projektů, které platí konkrétní - nejčastěji malé až střední - obce a spolky (nejvyšší transparentnost a ekonomický soulad v poměru cena x výkon).
Většinu destinací tvoří větší města, rozsáhlá území bez spolků a občanského zájmu, která jsou navázána na systém nejrůznějších dotací. Převažuje tak problém "přisátí se k dotačním zdrojům, které se ždímou co dají".

V některých lokalitách se již stalo, že zpočátku z bohulibé činnosti s dobrým prvotním záměrem se později stal v první řadě "finanční struk" pro vyvolené. Opusťme však politiku a soukromé zájmy, prezentované nejrůznějšími Mirky Dušíny a pojďme si nechat od skutečného odborníka vysvětlit od základů podstatu Destinačního managementu, který by měl vzniknout (již vznikl?) v našich Brdech.

Aby však nevznikly nejrůznější fámy a dohady: pan M.H. vnímá Destinační společnost, agenturu jako jediné správné systémové řešení rozvoje turismu v Brdech. Pokud odpadne politikaření, existuje skutečný zájem a soulad obcí, funguje destinační management úspěšně.
Důkazem jsou jiné příznivě se rozvíjející lokality v ČR. Uvidíme, jak se to podaří v našich Brdech.

 

 

Díl 1. Základní vysvětlení pojmů, aneb jdeme na to od píky

 

V 1. díle si necháme vysvětlit, co to je Destinační management. Proč je potřeba. Jak se tvoří Destinační společnosti a agentury a jak pracují? Jaké podmínky potřebují, aby správně fungovaly?

 

Redakce ObjevBrdy.cz: Pane M.H, prosím, vysvětlete našim čtenářům, co to vlastně je onen  Destinační management?

M.H.: Je to forma promyšleného a koncepčního rozvoje cestovního ruchu (dále jen CR) v dané oblasti tak, aby přinášela co největší užitek příslušnému regionu a těm, kteří destinační management vytvářejí, podílejí se na něm, nebo jej jako jeho členové ovlivňují.
Realizují jej tzv. Destinační agentury (DA) a destinační společnosti (DS), které v podstatě mohou mít jakýkoli název. Právní formou to bývají většinou neziskové organizace (např. obecně prospěšné společnosti, spolky, ústavy), ale vyloučena není ani forma podnikatelského subjektu, např. společnosti s ručením omezeným. Není exaktně stanoveno, kdo může být zakladatelem DS nebo DA.

 

Redakce ObjevBrdy.cz: Proč používat Destinační management?

M.H.: Cestovní ruch (CR) se z velmi skromných počátků vyvinul ve významné ekonomické odvětví, které se v některých regionech podílí i na většině vytvářeného HDP. Jsou dokonce celé státy, které jsou na turismu existenčně závislé (např. Chorvatsko, Rakousko, Slovensko).
CR ovšem také podléhá konjunkturálním výkyvům, které odhalily jeho slabiny.

Tou asi největší byla živelnost, kdy nejrůznější aktéři v CR (ubytovatelé, stravovatelé, touroperátoři, dopravci, poskytovatelé návazných služeb, ale i obce a města) se snažili v období konjunktury nabízet a neustále rozšiřovat další a další služby, zvyšovat jejich kvalitu atd., až se občas dostali za hranu toho, kdy jim CR přinášel zisk. Přineslo to právě opačný efekt: začal působit škody jim, nebo přírodě či životnímu prostředí okolo.

Místní nabídka již výrazně převyšovala potenciál regionu a vedla v období krizí a recesí k řadě úpadků. Specifikou naší země je mimo jiné to, že se jedná o jedno z mála odvětví, kde nabídka služeb musí předcházet její poptávce a je velmi obtížné odhadnout, jaká poptávka u vás v Brdech bude.

Tento nežádoucí jev se snaží eliminovat, nebo alespoň minimalizovat tzv. destinační management. Vznikají DA a DS, které koordinují podporu a rozvoj CR v konkrétním území (u vás nyní v Brdech) tak, aby nabídka služeb CR (tzv. turistická infrastruktura) odpovídala jeho potenciálu, předpokládané poptávce, ale také objektivním limitům – především stavu přírodního a životního prostředí v regionu a nepřekračovala je. Např. aby turismus nadměrně nezatěžoval přírodu, dopravní infrastrukturu, život obyvatel a nedeformoval nebo neomezoval další funkce sociální a hospodářské, které by měly v regionu fungovat.

 

Foto: Redakce ObjevBrdy.cz

 

 

Redakce ObjevBrdy.cz: Jak se tvoří destinační společnosti a agentury a jak pracují?

M.H.: Do DS a DA se zapojují nejen přímí poskytovatelé služeb CR, ale také obce a města příslušného regionu a zaměřují se na to, aby promyšleně a koncepčně regulovali rozvoj turismu tak, aby jim všem přinášel jen užitek – zisky ubytovatelům, stravovatelům, dopravcům a poskytovatelům dalších služeb, pracovní příležitosti a výdělky obyvatelům, poplatky a daně obcím.

Aby toho bylo možno dosáhnout, musí příslušná DS nebo DA dobře poznat (nejen turistický) potenciál území, kde působí. To zpravidla činí pořízením příslušných analýz (z nejdůležitějších jsou Analýza turistického potenciálu regionu a Analýza potřeb turismu v daném území) a odpovídající SWOT analýza, která stručně shrne pozitivní i negativní podmínky pro rozvoj CR v oblasti, očekávání a příležitosti a také rizika.

Na základě těchto analýz se pak zpracuje studie, nebo rovnou Koncepce rozvoje turismu v regionu, která by měla být závazná pro všechny, kteří se na činnosti DS nebo DA podílejí. Vlastní management DS/DA je pak povinen CR administrativně, ale i praktickými kroky, v regionu rozvíjet a podporovat, případně navrhovat opatření a přicházet s doporučeními, která to umožní. DS/DA je klíčovým partnerem řady státních orgánů a institucí, ale také samospráv a soukromých subjektů, neboť je reprezentantem všech (resp. většiny) těch, kteří mají na rozvoji turismu v regionu zájem.

 

Redakce ObjevBrdy.cz: Jaké jsou podmínky funkčnosti destinačního managementu?

M.H.: Tyto úkoly DS/DA jsou samozřejmě nejen personálně (především z hlediska potřebné odbornosti a kvalifikace), ale také zejména finančně velmi náročné. DS/DA pracují s finančními prostředky, které jí svěří zapojené subjekty (členové, přidružení členové apod.), zpravidla formou pravidelných příspěvků a s dotačními prostředky z místních, národních nebo evropských fondů.

Ty mohou představovat i většinu prostředků, s nimiž DS/DA nakládá. DS/DA mohou i samy provozovat hospodářskou činnost, kdy se zisky z ní buď využijí na plnění úkolů DS/DA, nebo ji vykáží jako zisk a ten si rozdělí. Podmínkou je samozřejmě řádně vedené účetnictví a DS/DA musí také hodnověrně doložit, že je personálně, odborně, technicky i materiálně schopna své úkoly plnit.

Jen tak má šanci se stát příjemcem veřejných prostředků ze zmiňovaných zdrojů.
Její činnost a hospodaření také podléhá kontrole jak samotných členů, tak příslušných státních orgánů a institucí.DS a DA jsou tedy důsledně a zásadně zájmovými institucemi (organizacemi) těch, kteří v příslušném regionu chtějí rozvíjet turismus a profitovat z něj a je proto nesmírně důležité, aby se v tomto ohledu jednalo o organizaci vnitřně jednotnou co do úkolů a cílů, jež má prosazovat, aby tak mohla činit účinně, efektivně a k prospěchu svých členů.

Nemůže být jakousi všeobjímající organizací, v níž by byly zastoupeny subjekty se zásadně odlišnými zájmy, úkoly a cíli. Aby mohla DS/DA úspěšně plnit své úkoly a poslání, je ovšem třeba, aby reprezentovala region, který je z hlediska potřeb CR i podmínek k jeho rozvoji regionem kompaktním, kde se ani potřeby zapojených aktérů v CR vzájemně nevylučují, ale podporují.Čím podobnější a bližší jsou vnitřní podmínky daného regionu, tím úspěšnější může DS/DA být.

Nejčastější chybou je zájmový region zbytečně rozšiřovat (rozpliznutí investic do velké plochy) nebo naopak spojovat  území se zásadně odlišnými vstupními podmínkami a potřebami, kulturním a historickým vývojem.

 

To nejdůležitější na závěr

 

Redakce ObjevBrdy.cz: Co byste poradil Destinačnímu managementu v Brdech na jeho počátku?

M.H.: U nás už existuje dlouhá řada destinačních společností, které vznikly podle zahraničních vzorů (z Rakouska, Švýcarska, Slovenska, atd.). Ne všechny jsou 100% úspěšné, ale obecně lze říci, že úspěšné skutečně jsou - pokud se zaměří na to podstatné (rozvoj turismu), na minimum redukují administrativu a politikaření, mají podporu a důvěru zakladatelů a členů, jsou skutečně dobrovolné a uvnitř nevznikají ZÁSADNÍ problémy s prosazováním zájmů i třeba jen malých obcí a menších podnikatelských subjektů (restaurace, penziony, atd.). 
Současně jejich provoz zajišťuje schopný a kvalifikovaný personál, který destinaci zná. To jsou dvě základní podmínky životaschopné a prosperující destinační společnosti.

---

Pane M.H. prozatím vám děkujeme.
Na co se můžeme těšit v 2. díle? Otevřeme citlivé téma: střet zájmů, rozhodovací pravomoci, zájmové území a kompetence. Těšte se!

(pep)