Z historie Brd: Linkův kříž v Šajtech

31|1|2024 - Petr Piskač, MBA

* Stejně jako legendární vytesaná Brdská vločka před rokem oslavila svých 40 let, nedávno na den přesně oslavily Brdy další výročí: 214 let od smrti Jana Linka, který má svůj pomníček nedaleko brdské Lázské nádrže.

Inzerce

Stejně jako nám blízká Šumava a jiné, rozsáhlé, hornaté, pohraniční lesy mají i naše Brdy své historické i novodobé pomníky.

Mezi ty novodobé se spíše počítají pomníčky, spojené s armádním či vojenským výcvikem. Tragických událostí, kterých se za devadesát let působení armády v Brdech událo jistě mnoho. Ale před tím tu byly a jsou také pomníčky historické, vážící se na nejrůznější historické tragédie.

Ne jinak tomu není ani u známého Linkova kříže, nedaleko Lázské nádrže. Událost stará k nedávnému dni přesně 214 let, na den přesně (24. 9. 1804 / 24. 9. 2018).

Kdo se do mokřadů nad Lázskou nádrží již vydal, ví, jak je V Šajtech mokro. Hrobové ticho zde rozčísne pouze potichu bublající, dvouramenný přítok Litavky, která pokračuje níže právě do Lázské nádrže, aby se poté vydala stále níž Příbramí, Jincemi přes Zdice až k Berounu.

Litavka, říčka pramenící nedaleko: pod vrcholem Brdců (839 m). Na horním toku zpočátku zcela nenápadný, klidný potůček, na dolním toku pak zejména při povodních nijak neregulovaný silný tok, který "zatápí" zejména městu Berounu, kde se následně vlévá do řeky Berounky.

Cestou k Linkovu kříži v Brdech.. Foto: Petr Piskač, redakce ObjevBrdy.cz

K Linkovu kříži nevede žádná značená stezka.
Jediný pohled do mapy vám však napoví, kudy nejlépe. Právě v těchto místech probíhala někdejší historická hranice dvou bývalých panství: dobříšského a rožmitálského.

Na samotném místě pak najdete kamennou vyvýšeninu, na jejímž vrcholu ční prastarý, ručně tesaný, kamenný kříž s jetelovým zakončením ramen. Tak, jak se to v 18. století běžně dělávalo (podobné kříže lze nalézt například na Šumavě, na starých německých hřbitovech. Pokud byste nechtěli jezdit tak daleko, mnohem blíže je pak prastarý, příbramský Březohorský hornický hřbitov).

Letopočet na kříži je již neznatelný, nápis již vůbec ne. Z archiválií lze však vyčíst událost, při které tu byl zabit pytláky mladý lesník Jan Linek (26 let), a to právě 24. září 1804.
Podle vyprávění místních se historicky tradují dvě fantazie, jak k tragédii došlo: vyprávění vranovických, a vyprávění lázských. Každé jiné.

Linkův kříž v Brdech, místo tragické události.. Foto: Petr Piskač, redakce ObjevBrdy.cz, 24.9.2017 (na den přesně 213 let od smutné události).

Ing. Ivan Hoyer, genealog z Rožmitálu věnoval celé tragédii svůj čas, aby se pokusil ve starodávných matrikách a z historických panských knih rozluštit, která z verzí je ta pravá. Zjistil, že rod Linků byl na konci 18. století skutečně borskými revírníky (myslivna Bor pod vrcholem Koruny, 837 m). Otec Jana Linka Václav byl v té době fořtem vranovického polesí.

Zápis ze starorožmitálské fary na dvou řádcích potvrdil, že Jan Linek skutečně zahynul násilnou smrtí v místě zvaném V Šajtech nad Lázskou nádrží rukama pytláka (pytláků) právě 24.9.1804 v příliš mladém věku: 26 let. Jakou smrtí zemřel a kdo jej kdysi zavraždil, již nelze zjistit.
Kamenný kříž na místě tak připomíná tuto smutnou, historickou, brdskou událost.

Krásný článek zpracovala Doc. PhDr. Hana Pátková, PhD., která od roku 2003 působí na katedře pomocných věd historických a archivního studia FF UK v Praze.
Paní docentka se zabývá kulturními a sociálními dějinami pozdního středověku a pomocnými vědami historickými, především středověkou paleografií. Pracuje též na edicích historických pramenů.

Stať má název "Vražda u potoka".
Příběh z brdských lesů ve světle osvícenského soudnictví, vyšel v Podbrdsku 13, 2006, str. 151-154.