Z historie Brd: dřevěná, vojenská triangulační věž na Třemošné..

19|8|2024 - Redakce ObjevBrdy.cz

Jak vypadala vojenská triangulační věž na Třemošné, kterou vojenští geodeti v r. 1927 právě na vrcholu Třemošné vztyčili. Snad váš (čtenářův) zájem je motivován pravděpodobně otázkami výstavby nové rozhledny, o které se poslední roky již v médiích mnohokráte veřejně psalo a debatovalo - to nevíme, avšak toto téma vás zajímá a proto vznikl tento článek..

Inzerce

---

Ano, jak již bylo v historii Brd zmíněno, skutečně v r. 1927 na vrcholu Třemošné byla vztyčena dřevěná triangulační věž, neboť právě vojenští geodeti pro potřeby své a zejména pak potřeby kartografické (mapy) a vojenské (střelby) potřebovali přesně zaměřit výšku a vzdálenosti vybraných brdských vrcholů. Vzpomeňme, že v té době stále ještě chybělo v Brdech jakékoliv základní zázemí (zejména cesty, nákladní vozy, schopné překonávat náročný horský profil).
To vše se teprve budovalo a tak se používal zejména materiál, dostupný v místě stavby.

V našich Brdech to bylo odpradávna dřevo. Proto i na Třemošné a dalších brdských vrcholech (historicky také zdokumentovány vrcholy Brda, Hejlák, Klobouček, Sádka, Tok, Praha, atd.) vyrostla dřevěná konstrukce, stejně jako na mnoha jiných místech v naší zemi.

Reprofoto: kniha Pojďte s námi měřit zeměkouli, vydáno 1939

Abychom pochopili, proč takové stavby vznikaly, je třeba se vrátit v čase zpět do doby r. 1818-1864, kdy na území celé bývalé monarchie se započalo s budováním historicky 1. souvislé trigonometrické sítě (z řeckého trigónon, trojúhelník a metrein, měřit). 

Díky takto vzniklé pevné síti bodů, které na sebe "viděly" a které měly pevně zjištěné souřadnice, ukotvené v terénu, se postupně vyměřovaly další a další menší body, z nichž pak velmi často probíhalo další místní zaměřování. Avšak nebyly to pouze věže dřevěné, velmi často šlo o konstrukce kovové nebo kamenné, které sloužily jako např. turistické rozhledny.

Reprofoto: kniha Pojďte s námi měřit zeměkouli, vydáno r. 1939

I ona nově postavená trigonometrická věž na Třemošné sloužila od počátku odvážným turistům jako výtečná rozhledna, i když se samozřejmě nahoru lézt nemělo.
Při samotné stavbě těchto věží, které měly výšku nejčastěji 15 nebo 30 m byly v tehdejší době využívány tradiční postupy: na místě zpracovávané dřevo, pro následné vztyčování dílů konstrukce věže se využívalo principu nejrůznějších kladek a dočasně budovaných zajištění a opěr.

Pro zajištění pevnosti dřevěné konstrukce přišly nařad tradiční tesařské spoje (např. spoje kolíky, přeplátováním, zapuštěním, lípnutím, atd.). Snad ani nelze popsat odvahu těchto tesařů/zeměměřičů, kteří se pohybovali ve vysoké výšce málokdy jištěni. Z dobových fotografií je patrné, že jediným jejich "jištěním" byla vlastní jistota, šikovnost a zkušenost.

Reprofoto: kniha Pojďte s námi měřit zeměkouli, vydáno r. 1939

Na závěr ještě zmíníme, že dlouhou dobu na brdském vrcholu Koruna (dvou-vrchol, oba vrcholy od sebe vzdálené 500 m, výšky 831m a 837m, oba vrcholy patří mezi Brdské osmistovky) stávala tato věž z montovaných ocelových trubek (běžná lešenářská konstrukce, spojená "žábami").
Ještě před otevřením CHKO však jistá organizace věž odstřelem zbořila (pravděpodobně z důvodu obav lezení některých návštěvníků Brd po ocelové konstrukci nahoru a z obav z násleného pádu).
Změť pokroucených ocelových trubek však nikdo neuklidil (neodvezl) a na místě to vypadá skoro až smutně! I takto se bohužel v Brdech hospodaří, a ne vždy ku prospěchu krásné brdské přírody..

Foto: redakce ObjevBrdy.cz, 2016

(pep)