Výlet do historie: soubor Vojenských map Brd z roku 1993..

6|12|2023 - Redakce ObjevBrdy.cz

* Dostali jsme dárek, o který se s vámi chceme podělit.. * Vojenské mapy Brd z r. 1993 jsou více než zajímavé a mohou probudit skutečnou vášeň při objevování Brd.. * Podívejte se, jak přesné byly!

---

Mapy obecně prošly až téměř neuvěřitelným vývojem.

Ty první se časují již od doby 25.000 let před naším letopočtem. Ano, tak stará a odvěká byla touha člověka zaznamenávat poznanou krajinu a vůbec dění okolo sebe.

Od provopočátku to však byla náročná lidská práce: od jednoduchých zákresů na stěnách jeskyní, po výřezy do dřeva a výtesy do kamene, postupně až k známému pergamenu a listu moderního papíru.

Proto nás ani neudiví, že prvním symbolem na mapě byla šipka (znázornění směru letícího šípu).

Na našem území byla první mapou doložena tzv. Pavlovská mapa.
Pochází z doby okolo 23.000 let před naším letopočtem a byl to vlastně takový situační plánek tábořiště lovců mamutů u řeky Dyje. Vytesán byl do mamutího klu, nalezen až v roce 1962 na Pálavě (jižní Morava). Tento kel je nyní uložen v archeologickém muzeu Akademie věd ČR v Brně. 

Obrázek: Pavlovská mapa (zdroj: AVČR v Brně)

 

Kdy vznikla první mapa (skica, náčrtek) Brd se přesně nedozvíme.

Po vzniku Československé republiky, již v r. 1920 předkládá skupina poslanců ve Sněmovně návrh, aby byl v Brdech zřízen národní park. Návrh však byl pro mnohé jiné naléhavosti mladé republiky odložen, aby se už nikdy na pořad jednání nedostal.
Na počátku r. 1924 však přehlušil ochránce přírody jiný, mocnější hlas: hlas armády.
„Potřebujeme prostor pro dělostřeleckou střelnici a ta nemůže být nikde jinde, než v Brdech“.

Na počátku ledna r. 1928 byly proto pozemky od jejich majitelů vykoupeny a vojenští plánovači naplánovali zřízení tří základních cílových ploch: Jordán, Tok a Brda.
Ihned poté se začalo s masivním odlesňováním (padlo cca 1170 hektarů lesa), a protože plochy
byly tak obrovské, v Brdech pomáhali dřevorubci až z východního Slovenska a Podkarpatské Rusi.

Společně s odlesňováním vojenští kartografové přesně vytýčují zabrané území a zanáší všechny nejdůležitější přírodní body do nových, vojenských, utajovaných map.
Současně budují na vybraných vrcholech dřevěné věže, pro přesně zaměření brdských vrcholů v původně rakousko-uherské trigonometrické síti.

Reprofoto: kniha Pojďte s námi měřit zeměkouli, vydáno r. 1939

 

Vojenské mapy se od běžných turistických map dost lišily. 
Jakákoliv vojenská území ani nebyla pro turismus zpřístupněna a tudíž nevznikala potřeba vydávat pro tyto a podobné účely jakékoliv mapy.
Mít vojenskou mapu bylo zásadní a velice ceněné: bylo tam opravdu vše, detailně a přesně. Na tom si vojenští kartografové dávali velice záležet.

Po pádu komunistického režimu v r. 1989 se stávající přísný a střežený režim pozvolna uvolňuje i v Československé armádě a souvisejícím Vojenském kartografickém (zeměpisném) ústavu. 
A tak od r. 1991 právě vojenští kartografové pozvolna uvolňují na mapách místa, která ještě donedávna byla například v kontrolovaném a nepřístupném hraničním pásmu.

Poměrně rychle byly vydány tyto mapy:

1. Šumava (1991)
2. Český les (13 map, 1992)
3. Podyjí (12 map, 1992)
4. Třeboňsko-Novohradsko (14 map, 1992)
5. Karlovarsko-Chebsko (10 map, 1992)
6. Brdy (5 map, 1993)

 

 

Soubor pěti tištěných map Brd (každá mapa o velikosti o něco málo většího formátu A3) v měřítku 1:50 000, představoval 5 důležitých oblastí:

* Beroun
* Příbram - západ
* Příbram - východ
* Blovice
* Rožmitál pod Třemšínem

Reprofoto souboru vojenských map Brd (1993)

 

Pohled do vojenských map je velice zajímavý.
Jistě se ptáte, v čem se vojenské mapy lišily od nynějších map? Dali jsme si práci a pár rozdílů přece jen našli:

1) výška vrcholů je přesnější: kóta s desetinou čárkou (např. Tok, 864,9 m)
2) vrstevnice udávány po 10 m (některé nynější mapy mají vrstevnice i po 5 m)
3) v teréních vlnách zdůrazněny směry toků vody (modré šipky)
4) vyznačeny významné stromy, prameny, studánky
5) jasně odlišen souvislý lesní porost od odlesněných ploch (detailně)
6) výškově zaměřena i sedla (přechody z údolí do údolí)
7) detailně zakresleny silničky, lesní cesty i pěšiny 
8) nejdůležitější místa v Brdech v souřadnicích zeměpisné délky a šířky
9) detailně zobrazeny i mostky přes potůčky, místní názvy..
10) atd.

 

Jak sami vidíte, pro základní pohyb v Brdech to byly mapy velice detailní.
Bylo zřejmé, že vojenští katografové sledovali zejména tři hlavní cíle při tvorbě mapy: výškový reliéf terénu, evidence všech významných a viditelných bodů v terénu a přesné výškové údaje pro přesun. 

 

Reprofoto části vojenské mapy Brd (1993)

 

Ač dnes mohou být tyto mapy považovány pouze za historické, svou hodnotu stále mají a kdo rád objevuje a poznává přírodní terén (nikoliv pokaždé s GPS vyhledávačem), může v sobě probudit zajímavou vášeň a ocenit ty, kteří před čtvrtstoletím dokázali přesně přenést přírodní reliéf na list obyčejného papíru..

(pep)