VIDEO: pálení dokumentů tehdejší StB ve vojenském újezdu Brdy

27|5|2024 - Redakce ObjevBrdy.cz

* Brdy jako takové byly od jakživa opředeny tajemnem. *Po 2. světové válce zřízením Vojenského újezdu Brdy a pevným ohraničením a vytýčením nepřístupnosti byly také mnohdy svědkem nejrůznějších utajených akcí a nehod.* jedna z nich byla i akce Pálení archivů tehdejší StB.

Inzerce

---

Brdy jako takové byly od jakživa opředeny tajemnem.

Po 2. světové válce zřízením Vojenského újezdu Brdy a pevným ohraničením a vytýčením nepřístupnosti byly také mnohdy svědkem nejrůznějších utajených akcí a nehod.

Jednou z těchto akcí bylo pálení dokumentů tehdejší Státní bezpečnosti. Pro ty mladší ročníky narození, se na tomto místě snad sluší vysvětlit pár souvisejících věcí a názvů: 

* StB - tehdejší Státní bezpečnost (předchůdce dnešní BIS - Bezpečnostní informační služby)
StB měla v podstatě mnoho úkolů, ale jejich aktivní činnost byla všeobecně (a velice zjednodušeně) rozdělena na činnost proti vnějšímu nepříteli (zahraniční území) a vnitřnímu nepříteli (obyvatelé uvnitř tehdejší ČSSR, kteří nesympatizovali s tehdejším režimem pod samovládou KSČ - Komunistické strany Československa, podporovanou z tehdejšího Svazu Sovětských socialistických republik).

* Dokumentace a archivy StB - v té době (od února 1948 až do listopadu 1989) stále ještě neexistovaly počítače, které by přehledně vedly jakoukoliv evidenci. Veškerá dokumentace a evidence byla tedy vedena výhradně v papírové a tedy následně tištěné podobě (zprávy a dokumenty se psaly na tehdejších psacích strojích, kopie se složitě vyráběly tak, že vždy mezi dva listy byl vložen tzv. "Kopírák" (tenký papír nebo fólie, z jedné strany pokrytá černou nebo modrou barvicí vrstvou). 

Veškerá evidence byla číslována a archivována, vytvářely se seznamy a sekce, aby bylo možné kdykoliv ve stozích papíru a složek najít jakoukoliv složku, na téměř jakoukoliv osobu uvnitř tehdejšího státu.

YouTube.cz: Pálení dokumentů STB ve vojenském prostoru Brdy (autor: Jakub Procházka):
Délka videa: 20:10 min, zhoršená kvalita (přece jen tehdy ještě FullHD nebylo k dispozici). 

Na videu najdete rozbahněné místo kdesi ve VÚ Brdy, podle oblečení aktérů v zimních měsících.
Auta na obrázcích patří tehdejší VB (Veřejné Bezpečnosti), v civilním provedení pak zřejmě auta jiných tehdejších policejních složek (např. kriminalisté)..

Po sametové revoluci (listopad 1989) se veškeré archivy StB staly velmi žádoucím artiklem.
Ti, co byli vedeni jako přisluhovači tehdejšího režimu a vědomě podepsali spolupráci s StB měli eminentní zájem, aby takové složky a dokumenty neexistovaly, tedy byly jakkoliv bez náhrady co nejdříve zničeny.

A současně ti, co byli proti režimu, měli zájem poznat, kdo na ně aktivně donášel a co StB o jejich osobě evidovala. Že to byli mnohdy jejich nejbližší sousedé a  přátelé se dozvídáme denně i dnes, mnohé křivdy zůstaly i po tolika letech nenarovnány.

Část dokumentlů se však podařilo zachránit - v 90-tých letech opakovaně vycházely tzv. Cibulkovy seznamy, kde se pod jednotlivými čísly spolupracovníků nacházela konkrétní lidská jména a příjmení, jejich přezdívky, které byly uvedeny v jednotlivých složkách a zprávách, jejich datumy narození, bydliště.. Dalo se tak poměrně jednoduše najít ty, kteří aktivně StB pomáhali.

Část dokumentů však byla samotnou StB skartována (v drtičkách nadrceny na miliony malinkatých útržků), tedy nedaly se následně sestavit a zjistit jejich původní obsah. Skartace však byla tak pomalá, že reálně hrozilo, že vše bude odhaleno a zveřejněno. Hledaly se tak jiné, méně náročnější způsoby skartace: jednou z nich bylo i pálení dokumentů na odlehlých a veřejnosti nepřístupných místech. 

Takové pálení však nešlo provádět v Praze na náměstí nebo na louce, ale tehdejšími bezpečnostními složkami bylo rozkazy přikázáno najít bezpečná místa, kam neměla veřejnost přístup. Jedním z těcho míst byly také Brdy, tehdejší Vojenský újezd Brdy, stejně jako jiné vojenské výcvikové prostory v tehdejší ČSSR. Tedy místa bez přístupnosti veřejnosti, pod kontrolou tehdejší Československé lidové armády, StB, Veřejné Bezpečnosti, a dalších silových složek tehdejšího Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra ČSSR.

Důležité je zmínit, že na počátku měla likvidace dokumentů jasný řád, s příbývajícími týdny a čím dál větší nejistotou po lednu 1990 logicky přibývalo ze strany bezpečnostních složek nekvalitní "práce" - dokumenty jen částečně ohořelé, případně zcela netknuté. Dokumentů totiž bylo za několik desítek let činnosti tolik (a většina v režimu Tajné nebo Přísně tajné), že nešlo vše během několika mála měsíců efektivně a kvalitně zlikvidovat. 

Tak toliko velmi stručně k histori StB a jejím konci, dokumentech a jejich pokusům zprovodit je navždy ze světa. Paralela po 2. světové válce s archivy Gestapa a německé armády, včetně SS se nabízí. Stejné prostředky, stejné výsledky a nakonec stejné záměry. 
Ono totiž mezi oběma příklady nenajdete rozdíly, tak zločinné působení StB a tehdejšího režimu bylo..