TRASA T1: z Teslín Padrťskými alejemi (14,5 km)

Obě rozsáhlé vodní nádrže Padrťské rybníky leží v závěru široké a rozlehlé kotliny, nazývané Padrťské pláně. Jsou to největší otevřené vodní plochy Středních Brd. Jsou také nejvýše položené a současně plně hospodářsky využívané. Hlavním zdrojem přítoku nádrží je říčka Klabava. Stejná Klabava, jež je na dolním toku při povodních tolik nenáviděná a odstrašující..

Inzerce

---

Ale není to jen Klabava, pramenící v západním lesnatém svahu vrcholu Praha (862 m) která napájí Padrťské rybníky (200 ha vodní plochy). Jsou to další desítky potůčků, které stékají z okolních brdských kopců a způsobují tak vysokou kyselost a pocitovou studenost místní vody.

Nejlepším východištěm pro pěší nebo cyklistickou návštěvu Padrťských alejí je nejvýše položená, středočeská obec Teslíny, ležící přibližně v polovině hlavního silničního tahu č. I/19, spojující  město Spálené Poříčí a Rožmitál pod Třemšínem. Parkoviště U pily je doslova strategickým místem a naproti stojící občerstvení jednoznačně doporučujeme k návštěvě!

Z Teslín vyrážíme severním směrem, po  značené, turistické trase. Po necelých 2 kilometrech dorazíme ke známé kótě 718,8 m.n.m.
Ano, právě zde, v těchto místech, měl původně stát americký, vojenský radar, součást tzv. "protiraketového deštníku" USA. V r. 2007 tu probíhala největší mela v dějinách Brd a název BRDY rezonoval doslova po celém světě. Protestovalo se až do dubna 2009, kdy administrativa tehdejšího prezidenta USA Baracka Obamy vyhodnotila stavbu radaru jako strategicky nevhodnou a projekt ukončila.

Jen o 500 m dál leží turistická křižovatka Břízkovec. Zde odbočíme vpravo a dále po  okolo původního Teslínského kláštera (pozůstatky) pokračujeme až k hraně Horního Padrťského rybníka (odpočinkové místo, krytý přístřešek).

Pokud budete mít pocit, že je zde až příliš přelidněno, pokračujete dále po červené přes Alej až k hraně spodního Dolního Padrťského rybníka (dalších 1,5 km). Osobně se domnívám, že toto místo je ještě hezčí, než hrana Horního rybníka. Celou divokou scenérii Padrtí zde doplňují nádherné okolní brdské vrcholy Palcíř (725 m), Kočka (789 m) a Paterák (814 m).

Až odezní vaše ohromení, vězte, že stávající okolí má velmi smutnou a pohnutou historii, zaniklé obce s velmi pohnutým osudem.. Poprvé byli vystěhováni obyvatelé místních obcí Padrť, Přední a Zadní Záběhlé, Kolvína (ještě části obce Velcí a Hrachoviště) po násilném obsazení Brd německou armádou. Domy však nechali Němci stát. Po válce se lidé do svých domovů vrátili, avšak pouze do r. 1952.  Po nástupu komunistů k moci byl zaveden (jako za 2. Světové války) přísný zákaz vstupu do celého prostoru střelnice, vstup do vojenského újezdu byl nově dovolen pouze na zvláštní povolení. 

Tentokráte však byl osud obcí zpečetěn natrvalo: obyvatelé byli podruhé opět vystěhováni, následně vojenské buldozery domy definitivně strhly, stejně jako většinu původních, krásných hájenek a mysliven, které se v Brdech v té době nacházely. Prosíme, věnujte chvilku ticha všem, kteří zde žili, museli odtud proti své vůli odejít a již se nemohli zpět nikdy vrátit..

Od hráze Dolejšího Padrťského rybníka pokračujte k východu, skrze další alej, s proslulým dubovým "dvojákem", až k Červenému lomu.
Zde odbočíme vpravo a Teslínskou lesní cestou pokračujeme nejprve pěkným sešupem dolů okolo lovecké boudy Václavka zpět vzhůru do Teslín. 

Víte že..

V okolí Padrťských rybníků lze zahlédnout nejrůznější hmyz, vzácné obojživelníky i plazy?
Málokterý Středočech však ví, že tu hnízdí mnoho ohrožených druhů: čáp černý, orel mořský (!), svůj domov si zde našla i vydra říční. Oba rybníky slouží zejména k chovu ryb (loví se pokaždé ob rok), a to zejména kapr.

První zprávy o obci Padrť sahají až k roku 1670, se zmínkou o železářské huti.
Pro zpracování železné rudy, kterou místní dobývali v okolí, hutě potřebovaly dostatek vody a dřeva k topení. Oboje tu bylo. Proto obec rostla a získávala na svém věhlasu, v 18. století tu žilo přes 500 obyvatel(!) Na konci 19. století však přišel úpadek, i brdské železářství se ocitlo v krizi.
V r. 1817 vyhasla poslední vysoká pec. Hamry, které zde zpracovávaly železo (železné pruty pro cvočkařské dílny) přežily pouze o 50 let více.

Po vzniku Československa zachraňuje Padrť rozvoj turismu, turisté objevují kouzlo místních Padrťských rybníků. Tzv. letní byty na Padrti byly vyhlášené zejména v Praze.
Bohužel, to vše jen do příchodu německé armády..

Pramen: Brdy známé i neznámé, Petr David a Vladimír Soukup, Euromedia Group a.s., v r. 2016

Poznámka redakce: znáte k této trase důležitou informaci, historickou legendu nebo máte nějakou dobovou fotografii, o kterou se chcete s ostatními čtenáři podělit? Velmi rádi ji (foto, krátký text) na náš portál umístíme, včetně autorství. Napište nám!

Inzerce

Parametry trasy

Fotogalerie

Občerstvení

Trasa

Orientační výškový profil trasy

Mapa