Objevujte Brdy s námi: vrch Žernovák (675 m)

3|1|2024 - Lenka Krátká

Chodíte rádi do Brd, do přírody celkově? Rádi byste vytáhli děti od svých počítačů a jejich počítačových her? Hledáte tip na romantický výlet se svým protějškem?
Rozhodli jste se, že v novém roce budete žít mnohem aktivněji? Objevujte Brdy také a vydejte se spolu s námi na další hezká a zajímavá místa!

Inzerce

Objevujte Brdy s námi: vrch Žernovák (675 m)

žernovák, 675 m (vrchol)

Výška: 675 m.n.m
GPS: 49° 39' 33.32" N, 13° 53' 59.95" E
Nejlepší přístup: z Lázu (parkoviště u Hospůdky U Dubu, maličko delší procházka), případně parkoviště Láz (pila, kratší procházka)

Litavka, říčka pramenící pod brdskými osmistovkovými vrcholy Hradiště (841 m) a Brdce (839 m).
Na horním toku zpočátku zcela nenápadný potůček, na dolním toku pak zejména při povodních nijak neregulovaný silný tok, který "zatápí" téměř vždy nejvíce městě Berounu, kde se právě vlévá do řeky Berounky. Ještě před tím, než se však Lidavka vydá na svou neregulovanou cestu dolů z Lázské nádrže, sevřou údolíčko Litavky dva brdské vrcholy: Bílá skála (721 m) a na druhé straně Žernovák (675 m).

Vrchol Žernováku je na brdské poměry trochu zvláštní: tradiční brdskou monukulturu smrku tu v plné síle vystřídá dub, borovice a v létě neskutečně husté a na plody velmi bohaté trsy borůvčí.
Vrchol hojně vyhledává brdská zvěř, ve sněhu najdete patrné stopy zejména spárkaté zvěře.
A také místy jejich odpočinkové noční "pelíšky", proto opatrně: kdo potichu nakračuje, více uvidí..

Foto: Redakce ObjevBrdy.cz

Zajímavé výhledy:

* krásný výhled severozápadním směrem na vrchol s názvem Brdce, 839 m (3 km vzdušnou čarou).

Historie:

* Původně byla tu osada L á z bez označení H o r n í a D o l n í, např. v popisech r. 1379
a 1390 a ještě r. 1654. Již v XIV. stol. dělila se však ve dvě části, jež náležely dvěma různým
vrchnostem, jak se tehdy stávalo.

Část při horním toku potoka, nazvaná proto v stol. XVIII. H o r n í Láz, náležela k panství rožmitálskému (páni z Rožmitála), pak rytíři Grispekové a od r. 1623 arcibiskupové pražští), část níže při potoku, nazvaná proto D o l n í Láz, měnila častěji své pány.
Počítaly se však stále za jednu osadu, ač patřily i k různým krajům. S hranicemi panství byly zde
totožné i hranice krajů, prachenského a podbrdského, nazvaných pak písecký a berounský kraj. Když
bylo zavedeno číslování domů, měly oba Lázy číslování jednotné, na př. podle josefského katastru
byla čísla 1-21 v Horním Lázu, č. 22-38 v Dolním Lázu, č. 39-43 v Horním L., č. 44 v D. L., č. 45-55
v H. L., č. 56 -59 Žernová. Myslivna Bor počítala se k Lázu, nyní k Nepomuku.

Nejstarší obyvatelé, jsou známi, zaznamenáni jsou r. 1379 v popisech arcibiskupských zboží
(tehdy patřila polovice rožmitálského panství arcibiskupům): byli tu Okřínek, Blažek, Býval a Kubec,
kteří drželi po čtvrt lánu a platili po 8 groších; krom nich byl tu pastýř, celkem tedy pět stavení.
Nynější Dolní Láz měl šest osedlých: Přibek, Vojslav, Vít, Štěpán, Vávra a Mikeš; měli úhrnem 4 lány
18 ½ jitra rolí a platili 1 kopu 54 groše.
Od r. 1379 máme jen skrovné zprávy o H. i D. Lázu, neboť staré zápisy z těch dob se ztratily.
Teprve od r. 1565 můžeme nepřetržitě až na naše časy sledovati vývoj obou obcí a sepsati dějiny
starých gruntů.

Pramen: z historie obce Láz na Příbramsku.

Okolí:

* Nejbližší je snad nejkrásnější nádrž v Brdech: Láz.

Nádrž byla budována v letech 1818 až 1820 především jako nutná zásobárna vody, potřebná pro příbramské doly a hutě. Původně nesla název rakouského arcivévody Františka Karla, syna rakouského císaře Františka I., který si stavbu nádrže přijel osobně prohlédnout.

Po dokončení měla hráz výšku 15 m a v tehdejší době patřila k nejodvážnějším stavbám v Rakousku-Uhersku. Přibližně po 35 letech provozu však Lázská nádrž čelila poruše výpusti a struktury hráze. Před provalením ji zachránila velká rekonstrukce r. 1857, kdy došlo k zesílení hráze včetně jejího rozšíření a tako umístění výpusti do nově vyražené štoly.

Nádrž Láz byla také propojena s o něco výše položenou Pilskou nádrží korytem, které od Lázu dále pokračovalo velkým obloukem až na Březové Hory (městská část Příbrami). Tento zděný povrchový kanál, zvaný Struhy dlouhý 17,5 km je u nás zcela ojedinělou technickou památkou a sloužil právě pro zásobování příbramských dolů a hutí vodou, nutné pro jejich provoz..