Netrvalo ani 2 roky a Brdy se opět pomalu a postupně zavírají..

19|10|2017 - JUDr. Pavel Čámský

* Ani všichni návštěvníci nestihli do Brd přijet a plocha, kterou by mohli vidět zblízka, se povážlivě zmenšuje. * Výmluvou je nemožnost provedení pyrotechnické asanace. * Ve skutečnosti jde o to, že se bojuje o to, co bude všech a co soukromé, rozuměj jen hrstky vyvolených..

---

Netrvalo ani 2 roky a Brdy se opět pomalu a postupně veřejnosti zavírají.
Díky absolutnímu nezájmu celostátních médií a opět bez jakékoliv komunikace s veřejností a co si budeme namlouvat, také i pravděpodobně díky nezájmu a neznalosti obcí, které předkladatelé využili, rychle vstoupilo v platnost "opatření" Ministerstva obrany, které upravuje vstup do CHKO Brdy.

Od 9.10.2017 tak toto "opatření" oficiálně vstoupilo v platnost.

 

CHKO Brdy 2016

---

Opatření obecné povahy MO ke vstupu na území bývalého vojenského újezdu v CHKO Brdy.

Od 9.10.2017 začalo v Brdech platit opatření obecné povahy, vydané ministerstvem obrany (MO) ke vstupu na území bývalého vojenského újezdu v CHKO Brdy.

S výjimkou města Příbrami se k němu svými připomínkami nevyjádřila pravděpodobně žádná z dotčených obcí, (alespoň o tom není žádných zpráva navazujících jednání) ani Správa CHKO Brdy a na vědomí jej vzal také KČT. Město Příbram nebylo oficiálně ani o tomto předpisu informováno s odůvodněním, že není dotčeným subjektem, neboť na území CHKO Brdy nespravuje žádné území (katastr).

Město Příbram oponovalo, že spravuje jako ORP (obec s rozšířenou působností) správní obvod, jehož významnou část právě CHKO Brdy zahrnuje a také, že s územím bezprostředně sousedí svými katastrálními územími Orlov a Kozičín.  Ministerstvo obrany se nakonec i připomínkami města Příbram zabývalo.

Stojí za to se o tomto opatření (dále lze pro zjednodušení užívat výrazu „vyhláška“) podrobněji zmínit, protože fakticky dost podstatně ovlivňuje přístupnost často těch nejkrásnějších míst v Brdech pro turisty a vůbec veškerý pohyb. To také bylo smyslem a důvodem připomínek k návrhu vyhlášky, které město Příbram vzneslo.

---

Ve změti paragrafů, odkazů a nejrůznějších "opatření" a "protiopatření" se vyznají jen ti, kteří znají skutečné zájmy všech organizací, které v Brdech působí.
Ve zkratce, o co jde (volně přeloženo pro čtenáře)

- vyhláška rozděluje část území v Brdech na dočasně a trvale nepřístupné oblasti.
 Jako trvale nepřístupné vyhodnotili předkladatelé vyhlášky dopadové plochy Jordán a Tok, okolí Padrťských rybníků a prostor bývalé pěchotní střelnice Kolvín. Průchod těmito plochami bude možný jen po vyznačených komunikacích a trasách.

- tedy volný pohyb například po lesních pěšinách, nezpevněných cestách, cestami uvnitř dopadových ploch (byť vyčištěnými) nebude možný.

CHKO Brdy 2016

 

Starosta Příbrami Jindřich Vařeka (ANO) na tiskové konferenci k tomuto poznamenal:

"Nezamlouvá se nám to, do určité míry vyhláška omezuje turistický ruch, podle nás dokonce zasahuje nejatraktivnější části Brd, ale jsme postaveni před hotovou věc.
Jen stěží si dovedu představit, že bychom proti této veřejné vyhlášce vystupovali razantněji, protože si uvědomuji, že bezpečnost a zdraví lidí jsou na prvním místě," řekl novinářům starosta Příbrami Jindřich Vařeka (ANO).

Protože málokdo z běžných čtenářů a návštěvníků CHKO Brdy problému rozumí a dokáže se orientovat, požádali jsme o komentář JUDr. Pavla Čámského, předsedu Sdružení Brdy-Res publica,z.s., který se o Brdy dlouhodobě a důkladně zajímá. 

Přinášíme jej, vám, našim čtenářům, v jeho plném znění:

 

 

Vítejte v Brdech!

Opatření obecné povahy MO ke vstupu na území bývalého vojenského újezdu v CHKO Brdy.

 

Otázka: Pavle, co je klíčový problém ministerského opatření?

Od okamžiku, kdy se začalo jednat o zrušení vojenského újezdu, řešila se také otázka pyrotechnické zátěže území – a to jak na úrovni praktické (byl zahájen pyrotechnický průzkum a očista), tak administrativní (zvažovalo se, která území budou pyrotechnické očistě podrobena a v jaké intenzitě, kde očista neproběhne nebo jen částečně, a která území vůbec nebudou veřejnosti zpřístupněna – např. proto, že na nich dále bude probíhat výcvik AČR).

Do těchto úvah se promítla také skutečnost, že se v Brdech nacházejí cenné ekosystémy i jednotlivé chráněné druhy rostlin a živočichů i geomorfologické útvary, které by případná hloubková pyrotechnická asanace pravděpodobně zlikvidovala nebo nevratně poškodila a vycházelo se i ze zkušeností ze zrušených vojenských újezdů Ralsko a Mladá (hlavně) a Dobrá Voda.

Je již dnes nepochybné, že úplné očištění těchto prostorů od munice nebude nikdy možné (ostatně munice, vč. té nevybuchlé, se nachází plošně na celém území naší republiky – přinejmenším od druhé světové války) a Brdy, kde téměř 90 let probíhal občas i velmi intenzivní vojenský výcvik, nejsou v tomto směru žádnou výjimkou.

První vlna pyrotechnického průzkumu a očisty proběhla v letech 2005 až 2007 – v souvislosti s částečným otevřením okrajových území tehdejšího VÚB veřejnosti. Očista probíhala lokálně také v letech 2009-2010, např. v prostoru střelnice Bahna. Po roce 2011, kdy MO oznámilo svůj úmysl zrušit vojenský újezd, se přistoupilo k pyrotechnickému průzkumu a očistě na většině území újezdu.

Téměř od samého počátku bylo komunikováno, že pyrotechnické očistě nebudou podrobena území, která si armáda ponechá ke svému dalšímu výcviku (zejména tzv. Posádkové cvičiště Jince) a přinejmenším hloubková očista neproběhne ani na dopadových plochách Tok a Jordán.

Na ostatní ploše měla v závislosti na charakteru území, jeho pyrotechnické zátěže i případném výskytu chráněných a ohrožených druhů, ekosystémů a geomorfologických útvarů a jevů proběhnout hloubková očista nebo alespoň povrchový sběr munice tak, aby území bylo možno zpřístupnit k předpokládanému účelu – tedy k vyhlášení CHKO s přípustnou měkkou turistikou (pro pěší, cyklisty a lyžaře), kde se nepočítá s rozsáhlejší výstavbou objektů návštěvnické infrastruktury (hl. ubytovacích a stravovacích kapacit, sportovních a volnočasových areálů apod.).

Tato území jsou poměrně rozsáhlá a bylo zřejmé, že je nebude možné přiměřeně očistit do doby, kdy bude vojenský újezd zrušen a bude vyhlášena CHKO Brdy.

CHKO Brdy 2016

 

Otázka: Takže území bývalé VÚB se překotně 1.1.2016 otevřelo veřejnosti. Byl před tím stanoven nějaký termín, do kterého má být v Brdech vše pro veřejnost relativně bezpečné?

 

S tím počítal zákon o hranicích vojenských újezdů (15/2015 Sb.), podle něhož byl VÚB zrušen, který v § 11 zavázal MO, aby „do dvou let od zrušení vojenského újezdu učinilo odpovídající opatření k odstranění případné ekologické nebo pyrotechnické zátěže“.

To znamená, že podle zákona se tak má stát do 31.12.2017.
Do tohoto termínu by měla pyrotechnickou očistou projít mj. i všechna doposud přechodně nepřístupná území a lze se domnívat, že po té by již měla být přinejmenším v rozsahu měkké turistiky veřejnosti zcela zpřístupněna.

 

Otázka: Pavle, z tvých slov vyplývá, že v podstatě nikdo do toho, jak v budoucnu bude vše vypadat, nemohl mluvit. Ani obce, ani veřejnost, zkrátka nikdo. Je to tak?

 

Ještě v roce 2015, už v době platnosti zmíněného zákona, ale ještě za trvání VÚB, stihl (v listopadu) Újezdní úřad vyhlásit Posádkové cvičiště Jince (34,2 km²) – a spolu s ním ještě jeho tzv. ochranné pásmo (11,4 km²) se zakázaným, resp. omezeným (v ochr.pásmu) vstupem veřejnosti.

K územnímu rozhodnutí se nevyjadřovaly obce, neboť tehdy ještě nebyly dotčenými subjekty.
Už také od r. 2015 (a hlavně loni) se objevovaly stále častější názory, že kromě DP Tok a DP Jordán nebude možné provést pyrotechnickou očistu ani na bývalých střelnicích Bahna, Padrť a Kolvín (ačkoli zrovna na Kolvíně očista v r. 2012 začala) a vstup na ně bude možný jen po vyznačených a zabezpečených cestách, podobně jako na Toku a na Jordánu.

Předpokládaná omezení vstupu se tak začala stále rozšiřovat – nad rámec, stanovený zákonem. Ten totiž (jak již je výše uvedeno) hovoří pouze o odpovídajících opatřeních k odstranění pyrotechnické zátěže, nikoli o omezení vstupu veřejnosti na tato území. Zákon ani nezmiňuje, že by snad z tohoto ustanovení byla možná výjimka.

(Osobně bych předpokládal, že pyrotechnický průzkum a asanace území v Brdech, které v různé intenzitě probíhaly prakticky již od r.2005/2006, poskytly MO dostatečně reálný obraz o úrovni a rozsahu pyrotechnické zátěže území a jeho jednotlivých částí a MO určitě znalo možnosti a schopnosti pyrotechnického odřadu, který se očistou zabýval a zabývá – a text zákona navrhlo realisticky takovým možnostem. Pokud tedy zákon hovoří o odstranění zátěže do konce r. 2017, považoval bych to za reálné zhodnocení situace, které samotný předkladatel zákona (MO) je schopen zajistit.)

Otázka: Interpretační plán je pro AOPK ČR, respektive SCHKO Brdy a VLS doslova dogma, přes který "nejede vlak". Byť je to dokument, který nezpracovávala nestranná organizace, ale dokument na objednávku.
Tam se velmi často píše také o Destinačním managementu. Jak v Brdech funguje?

 V průběhu roku 2016, již po zrušení újezdu a za existence CHKO Brdy, v obcích kolem Brd vznikl záměr koordinovat aktivity, spojené s podporou a předpokládaným rozvojem cestovního ruchu v Brdech (a na Podbrdsku) s pomocí destinačního managementu, který by se také stal silným, respektovaným a reprezentativním orgánem podpory turismu v Brdech pro další dotčené subjekty – zejména pro Správu CHKO (AOPK), lesní hospodáře, MO a další.

Na tento očekávaný vývoj se rozhodl reagovat největší lesní hospodář v Brdech, podnik VLS,s.p., který zadal vypracování tzv. Interpretačního plánu CHKO Brdy. Ke spolupráci přizval mj. AOPK (Správu CHKO Brdy) a Arcibiskupství pražské (druhý nejvýznamnější lesní hospodář v CHKO), přičemž AOPK (SCHKO) vzala zpracovaný Interpretační plán i za svůj.

Jak se v materiálu uvádí, jeho smyslem je nalézt vhodné prostředky jak skloubit turismus v Brdech s potřebami hospodaření v lesích a s ochranou přírody. Interpretační plán doporučuje regulovat a usměrňovat turismus v Brdech tak, aby lesní hospodáře neomezoval a neškodil zájmům ochrany přírody.

CHKO Brdy 2016

 

V praxi to ovšem znamená omezení (regulaci) návštěvnosti pohoří, zejména v jeho centrální části a usměrnění návštěvníků do několika předem vytipovaných, zpravidla okrajových lokalit, kde nepředstavují pro lesní hospodáře významnější problém.

Je mj. konstatováno, že údajně současná míra návštěvnosti Brd je ještě únosná, ale dál už by se zásadně zvyšovat neměla. Plán doporučuje lesnímu hospodáři (VLS) se zapojit přímo do destinačního managementu na pokud možno co nejsilnější pozici a prosadit, aby destinační management podle doporučení Interpretačního plánu postupoval. Nechci zde spekulovat proč, na to nechť si případně odpoví pozorný čtenář sám.

Destinační společnost, iniciovaná příbramskou radnicí, do níž chtěl podnik VLS vstoupit spolu s Příbramí jako nejsilnější (a nejvlivnější) člen, se však nepodařilo založit a iniciativu převzal Středočeský kraj. Ani v tomto případě se věci příliš kupředu (k založení) nepohnuly, nehledě na to, že podle navržených Stanov by zřejmě nemuselo být případné členství podniku VLS ve společnosti tak dominantní a jeho možnost prosadit postup podle Interpretačního plánu by už nemusela být jistá.

(Pozn.: Interpretační plán v podstatě dobrovolně respektuje druhý subjekt v regionu – Destinační společnost Brdy, založená Ekologickým centrem Orlov. Do ní se sice zapojila řada podbrdských obcí, ale schází jí podpora Příbrami a ani Středočeský kraj ji prozatím za plnohodnotného představitele destinačního managementu zřejmě nevnímá. Tato destinační agentura má také určité problémy se získáváním prostředků na účinnou a efektivní realizaci úkolů destinačního managementu.)

Uskutečňování záměrů Interpretačního plánu v oblasti přímé regulace a usměrňování návštěvnosti, tak prozatím zůstává jen na těch, kteří jej přijali za svůj (VLS a SCHKO Brdy), ze strany poskytovatelů služeb cestovního ruchu a dalších subjektů, které jej podstatně ovlivňují, se však tak zatím neděje, naopak z různých stran jsou stále zřetelnější tendence k výraznější podpoře návštěvnosti (jen významně vyšší návštěvnost může přinést ekonomický efekt obcím a poskytovatelům služeb), vč. využití zimní sezóny. To je v rozporu se zájmy objednatele Interpretačního plánu – podniku VLS ČR.

 

Otázka: Interpretační plán právě hovoří o skloubení hospodářské práce na území CHKO (těžba dřeva) a běžným veřejným využitím území (turistikou, cykloturistikou, a podobně).
Od dob, co náš portál vznikl, pozorujeme přímo v brdské přírodě ten nesoulad a nezájem vyjít si vstříc. Myslíš, Pavle, že právě postupný růst turistiky a cykloturistiky v Brdech někomu cíleně vadí?

Tento stav možná přiměl ty, jimž nevyhovuje, k iniciování „vyhlášky“ MO, jež dál omezí přístup veřejnosti do území. I samotný průběh pyrotechnické očisty v Brdech doznal podle všeho skluz. (Jak se při zdůvodňování návrhu „vyhlášky“ vyjádřili pracovníci MO, došlo k němu i v důsledku nutného převedení části kapacit k řešení havarijní situace ve Vrběticích).

Ať už je tomu však jakkoli, v létě 2017 byl dotčeným subjektům předložen k připomínkování návrh opatření obecné povahy, které vydává MO a jež poměrně zásadním způsobem omezuje vstup veřejnosti do Brd.

Co je podstatou této „vyhlášky“?

 

1) Určuje trvale veřejnosti nepřístupná území (Posádkové cvičiště Jince a některé další rozlohou již menší areály a objekty, které bude nadále využívat k plnění svých úkolů AČR).

2) Určuje území, která budou trvale veřejnosti nepřístupná s výjimkou povolených, vyznačených a zabezpečených cest, nebo lokalit ad hoc v omezeném režimu zpřístupňovaných (DP Tok, DP Jordán, Kolvín, Padrť a bývalá střelnice Bahna).

3) Určuje území veřejnosti přístupné pouze po vyznačených cestách, které však může být dle potřeby dočasně uzavřeno – např. v průběhu konání vojenských cvičení a střeleb (ochranné pásmo Posádkového cvičiště Jince, zahrnující mj. třeba oblast Hrachoviště).

CHKO Brdy 2016

 

4) Určuje území, kde nadále probíhá pyrotechnický průzkum a očista, které bude po jejich dokončení zpřístupněno. Termín pro dokončení očisty je v rozporu se zákonem č.15/2015 Sb. stanoven až do 31.12.2018. (Území není ve „vyhlášce“ přesně specifikováno. Argumentuje se mj. tím, že v závislosti na probíhající očistě se bude údajně postupně zmenšovat.)

5) Zmiňuje neurčitý (ale větší) počet dalších, blíže nespecifikovaných lokalit menšího rozsahu, na nichž také pyrotechnická očista neproběhne z důvodu jejich nepřístupnosti (strže, rokle, skály mokřady, bažiny apod.). Tato území mají být dodatečně označena podnikem VLS výstražnými zákazovými tabulemi.

 

Otázka: Pavle, výše jsou řádky, které papouškují běžná média, co o tom nic neví nebo žijí z toho, co jim kdo podstrčí a slepě jen důvěřují..  Nemohl bys pro naše čtenáře trochu více konkrétně??

Pokud jde o území ad 1), nejedná se o žádné novum. S tím se od samého počátku počítalo a nikdo tím zřejmě není zaskočen, (jakkoli samotný zákon 15/2015 Sb. to nezmiňuje), nicméně je v kompetenci MO lokality a objekty využívané armádou nebo pro potřeby MO, prohlásit veřejnosti nepřístupnými.

V zásadě tak může učinit MO v případě všech tzv. objektů důležitých pro obranu státu (ODOS), jímž je z důvodu, že na něm hospodaří podnik VLS, prakticky celé území bývalého vojenského újezdu. Do jaké míry by takové opatření bylo v souladu s vyhlášením CHKO Brdy, ale zejména s avizovaným zpřístupněním zrušeného újezdu veřejnosti a slibovaným rozvojem turismu, je ovšem diskutabilní a opět ponechávám na čtenáři, jak si na to odpoví. Teoreticky však má MO možnost uzavřít veřejnosti každý ODOS, uzná-li to za vhodné.

Ad 2): K Toku a Jordánu, kde se s tím počítalo, přibyla oblast Padrtě, Bahna a Kolvín. Svým způsobem kuriózní je úprava režimu na Bahnech, kde v době konání Dne pozemního vojska může veřejnost na poměrně rozsáhlou plochu, aby mohla přihlížet přehlídce svalů našich ozbrojených sil. To tam zřejmě v ten významný den nevybuchlá munice na diváky nečíhá. Po zbytek roku však ano a veřejnost tam z bezpečnostních důvodů nesmí.

Ad 3): Také tak trochu novum. Nyní by se v tomto území (mimochodem - docela rozsáhlém – od Hrachoviště a Valdeku po Tok, Klobouček a Obecnici), měli návštěvníci pohybovat jen po několika vyznačených, hlavně zpevněných komunikacích, pokud to orgány nezavřou úplně, třeba kvůli cvičení. Houbaři mají holt smůlu. Ještě, že tam, stejně jako všude jinde, může lesní personál a pracovníci Správy CHKO, byť na vlastní nebezpečí. Obdivuji odvahu zaměstnanců těch organizací, ale asi jsou proti munici očkováni.

Ad 4): Vrbětice jsou samozřejmě malér, s nímž nemohl nikdo dopředu počítat a je pochopitelné, že tamní složitou situaci řeší armáda přednostně. Na druhou stranu – zákon je zákon – a nikdo, ani MO by si jej neměl ohýbat, jak se mu to zrovna hodí. Rok sem, rok tam, co je to proti věčnosti, řekl by někdo. Ale zkuste takového flegmatika připravit o rok jeho života! „Vyhláška“ tu prostě porušuje zákon – a to se tak úplně „okecat“ nedá.

Ad 5): Na první pohled to může znít i rozumně. Vždyť do strží, bažin a močálů se ti pyrotechnici asi sotva mohou dostat. Zato turisté, ti jsou vynalézaví a vlezou všude – i tam, kam se voják a vycvičený specialista nedostane. Armáda by mohla v zájmu zvýšení svých schopností rekrutovat turisty – hned by kvalita našich vojsk raketově stoupla. Anebo je to ještě jinak – necháme se překvapit, kde všude na nás v terénu z ničeho nic vybafnou cedule s přísným zákazem vstupu.

Možná, že za nimi budou hučet motory harvestorů… Dost humoru – tohle už opravdu zavání, stejně jako ad 2), 3) a 4) účelovostí. Když to nepůjde podle Interpretačního plánu, tak podle vyhlášky ano.

 

CHKO Brdy 2016

 

Otázka: Zákony ale platí pro všechny. Tudíž opravdu pro úplně všechny, nebo zůstala opět tradiční "skulinka" pro vrchnost??

 Sluší se připomenout, že zákaz vstupu, „vyhláškou“ zdůvodňovaný ohledem na bezpečí, zdraví a životy návštěvníků Brd, se „přirozeně“ netýká zaměstnanců lesního hospodáře, orgánu ochrany přírody, jejich smluvních partnerů a osob jimi pověřených.

Mohou tam vstupovat samozřejmě jen na své nebezpečí, ale to turisté taky – jenže turisté nemohou, jsou asi "nesvéprávní". Pod osmdesátikilovým turistou snadno může bouchnout bomba, granát nebo raketa, ale pod mnohasetkilovým harvestorem nebo vyvážečkou to je patrně vyloučeno.

Lesního personálu a zaměstnanců Správy je dnes v Brdech ještě stále o něco méně, než těch turistů. Až se počty srovnají, pak třeba z lesů zmizí i ty lesy (cedulí – samozřejmě).

Turisté si mohou nechat o Brdech třeba zdát a obce, restauratéři, hoteliéři a průvodci zase o těch turistech. Pravda, politici a pracovníci ministerstev obrany a životního prostředí mluvili ještě před dvěma lety jinak.

 

Pavle, velmi díky za vysvětlení celé problematiky.

 Vítejte v Brdech.

JUDr. Pavel Čámský, předseda Sdružení Brdy-Res publica,z.s.