Brdská květena: sasanka hajní

20|3|2024 - Michal Flohr

Sasanka hajní (Anemone nemorosa) patří k prvním poslům jara. Svým květem tvoří součást jarního aspektu lesa, kdy využívá dostatku světla pod ještě neolistěnými stromy.
Krásná, ale jedovatá..

Inzerce

---

Sasanka hajní (Anemone nemorosa)

Je rostlina z čeledi pryskyřníkovitých.
Také Sasanka patří k prvním poslům jara. Nenáročná trvalka, pro níž je charakteristický pod zemí plazivý oddenek a na konci lodyhy jeden bílý květ se šesti okvětními lístky.
Avšak pozor! Barvy květu najdeme od bílé, přes růžovou, žlutou až modrou nebo fialovou.

Typický pro sasanku je její plantážový růst, jarní les po výkvětu vypadá doslova jako z pohádky.

Sasanka hajní (Anemone nemorosa) | Autor: BioLib

Sasanka hajní roste v listnatých a smíšených lesích, na vlhčích loukách a pastvinách, hojně od nížin až do podhůří, roztroušeně i v horách (maximálně do cca 1.000 m nadmořské výšky).
Lehce kyselá, vlhká půda s vrstvou humusu - přesně to najdeme v Brdech.

Je hojně rozšířená po celé ČR i Evropě, vyjma nejjižnějších států. Její plný rozvoj probíhá na jaře před olistěním stromů, kvete od března do května a jen v Česku najdeme až čtyřicet různých variant.

Květ je miskovitého, souměrného tvaru (až 4 cm šířky), obyčejně s šesti bílými okvětními lístky, střed květu tvoří žlutý prašník. Přízemní list je řapíkatého podlouhlého tvaru, navíc chlupatý, plodem je pak až 5 mm velká nažka.

Sasanka hajní je krásná, ale čerstvě utržená velice jedovatá!
Hlavní jedovatou složkou je tzv. protoanemonin, který má bakteriostatický účinek (proti streptokokům a stafylokokům). Hlavními znaky otravy (zejména při styku se šťávou rostliny) je zvracení, bolest břicha, průjem. Potřísnění kůže vyvolává zánět nebo puchýře, které se špatně hojí. 
Přesto se v minulosti velice často používala v lidovém léčitelství, především jako přísada do koupele při léčení revmatismu. Až vysušením částečně ztratí svou toxicitu.

Velice často ji můžete dnes najít také na zahrádkách: lidé ji pěstují na záhonech i skalkách.
U Sasanky je zajímavá naše lidová tvořivost. Málokterá rostlina má hned několik používaných názvů současně: hajní růže, andělíček, husička, bolehlava, slepičí mor, bělouch.

Zajímavý je také původ sasanek: počátek sahá do 17. století.
Tehdy byly do Evropy přivezeny do té doby neznámé japonské sasanky.
Dnes je najdeme v Osivech jako podzimní sasanky. Lidé je na své záhony vysazují hlavně díky jejich době kvetení, kdy ostatní trvalky již odkvétají. Pozor, nenechte se mýlit, nepocházejí však z Japonska, ale z Číny, odkud byly do Japonska pouze převezeny.

- MF-